Dnešní úkol zněl jasně: navštívit další objekt, vlastně dva, na kterém se opět podílel Santini. Nejdříve jdeme na snídani. Z ložnice do kuchyně. Krásně se najíme, venku azuro, sedáme do auta, a vyrážíme do dvacet minut vzdálených Kladrub. Zde se nachází klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta. I když jsou to tři jména, jedná se jen o jeden kostel. A na obou těch stavbách makal Santini. Což je také samozřejmě poznat na první dobrou! Klášter prochází rozsáhlou rekonstrukcí, ale část se dá navštívit, včetně rajských zahrad, kam chodili mniši meditovat. Klášter byl postaven pro cca padesát mnichů, ale žilo jich tam do třiceti, takže byl silně předimenzován. No, a pak přišel na řadu kostel. Řekl bych klasika, ale klasika odpovídající Santinimu. Po prohlídce se přesouváme na mlýn, protože následoval polední klid. Po odpočinku vyrážíme do lázní mládí, tedy do Konstantinových Lázních. Parkujeme u nádraží, a děláme kolem nich okruh. Samozřejmě první místo které navštívíme je kemp, kde jsme prožili s dětmi několik perfektních prázdnin. Dáváme si pivko, projdeme kemp, a jdeme se podívat na nedaleké koupaliště. To je sice zavřené, ale pořád pěkně udržované. Obcházíme kemp z druhé strany, a do města přicházíme tak, že jsme se ocitli v samém centrum, kde stojí socha Šviháka lázeňského. Dál naše kroky vedou kam? No přeci k Prusíkovi. Nejdříve ke prameni, a pak k lázeňskému domu, přesněji do cukrárny 🙂 . Potom se vracíme opět na mlýn, vypřaháme automobil a jdeme se podívat podél Mže do blízké chatové osady. Vypadá hodně podobně jako je ta, co měl Vláďa chatu u Ohře. Na úplném konci jsme potkali o něco staršího pána než jsme my, který nás pak cestou zpátky seznámil s historií osady. Hezky jsme si pokecali. No, a pak už zazvonil zvonec, a šli jsme na večeři do mlejna…

Nějaký fotky jsou TADY.