Skoro obyčejná středa, akorát že vstáváme v devět, následuje víkendová snídaně, a balení. Tedy, Ivana měla již zabaleno z úterka, ale já jsem musel do hospody, tak balím až dnes. Chvilku po desáté odjíždíme směr Telč, ovšem se zastávkou v SAPA, kde si dáme oběd. Cesta ok, klimačka se snažila, a přestože teplota venku oscilovala mezi dvacetidevíti až dvaatřiceti stupni, nám bylo fajn. Pravda, po vystoupení v Praze to byla pecka, co jsme dostali do tváře. Cestou do bistra se to ale trochu vylepšilo, protože začalo pofukovat. Dali jsme si pho bo, Ivana tedy prý menší porci, ale mě se zdálo, že menší bylo jen to korýtko, a množství zůstalo stejné. Stejně jsme to celé nesnědli, to se prostě nedá. Sedáme tedy do auta, najíždíme na dálnici a jedeme do Telče. Cestou si dáváme na pumpě kafe. Do Telče přijíždíme lehce po třetí. Ubytujeme se v apartmánu s prostorem asi pětkrát větším než Sváťovo „bydlík“, no co, aspoň nemusím pořád chodit bokem a se zataženým břichem 🙂 , pouštíme chlazení a dáváme si hodinku pauzu. Pak se jdeme podívat na náměstí, které je zapsané v UNESCO. Na náměstí je minimálně deset „zahrádek“ s občerstvením, ale my kotvíme v cukrárně na zmrzlinu. S tou si pak sedneme ven, a kocháme se krásně opravenými domy. Přitom pokukujeme po místu, kde by jsme se navečeřeli. Recepční nám doporučil restauraci v penzionu „Panský dvůr“. A bylo to super. Dobré jídlo, vlastní pivo! Akorát ta porce byla pro dva. Potom se přesouváme do Tesco, nakoupit snídaní, a druhou večeři, tedy víno. Slibuji, že dalších sedm dní nebudu chodit kupovat víno do obchodu 🙂 . Tak už jdeme na apartmán, sprcha, knížka, víno a Vinaři v telce.