To snad nééééééééééééééééééééééééééééééé. Jo, je to tady, poslední den na Ischii je tady 🙁 . Včera večer jsme už zabalili velkej kufr, dneska nás čeká ten zbytek. Zkusil jsem jednu fintu, co jsme kdysi vyzkoušeli s Bobešem v Římě. Prodlužovákem k noťasu jsem se přivázal k nočnímu stolku, ale nevyšlo to. Stejně jako v Římě mě Ivana odřízla. Tak ok, dobalíme, nasnídáme, a venku již čeká Sergio. Nastěhujeme věci do jeho miniauta, zaplať pán Bůh za něj, a jedeme na párkoviště, kde máme zaparkovaný náš koráb. Přehazujeme kufry, loučíme se, a pak už naším autem pokračujeme do Porta. Jsme tam docela brzo, tak auto odstavujeme, a jdeme na poslední Italské kafe. Dal jsem si takový to, co pije Bobešák, tedy presso, a pořádnýho „kroasanta“. No, a pak už jedeme k trajektu, pak do trajektu, a pak na šestou palubu. Původně jsem tu cestu chtěl prochrápat, ale nakonec jsem celou plavbu do Neapole proklábosili na levoboku. Sledovali jsme lodě plující naším směrem, i ty, které pluly proti. Neapol, vyjíždíme z trajektu, a jedeme vrátit auto. Bez jediného škrábance, bez jediného ťuknutí. Jako, provoz je v Itálii děsněj, ale oni jezdí prostě jinak, než u nás. Ivana má na to sice jiný názor, ale já byl, jako vždycky v Itálii, s provozem i s tamními řidiči spokojen. Auto tedy vráceno, a my se přesouváme na letiště. Ten kdo organizoval naší dovolenou byl fakt frajer. Všechny cíle v docházkové vzdálenosti, prostě paráda! Tak přicházíme na letiště, zbavujeme se kufru a mizíme do salónku. Bohužel není ta služba tady tak vymakaná jako v Praze, kde salónek od Erste má i vlastní bezpečnostní kontrolu. Ale zmákli jsme to, lehce posvačíme, nalejeme do sebe Aperol, já přidávám víno, a asi půl kila mozzarelly. Musím se s tou Itálií pořádně rozloučit. No, a pak už lezeme do tryskáče, o proti Praze je tady azuro, takže žádné hopkání cestou nahoru. Tak trochu zachrápnu, vzbudím se nad Chorvatskem, a pak už je to domů jen chvilka. Přistáváme, bereme kufry, vezou nás na Goparking, bereme si auto, a jedeme zhodnotit dovolenou kam? Jasně že do Maštale. Ráno jsme si chtěli objednat pořádný český hovězí vývar, ale Jirka psal, že tentokrát s polívkou vyhořeli. No neva, dáváme kafe, po čtrnácti dnech české. No, a pak už jen cesta domů.

Přitom hodnocení jsme se shodli, že dovolená byla super!