Dneska jsme se po snídani s Ivanou rozešli… Ona jela busem do Porta provětrat kartu, a já vyrazil na Monte Epomeo. Cesta na parkoviště trvala od nás asi dvacet minut, ale cesta na horu přes třičtvrtě hodiny pod hodně velkým úhlem. To by asi ani tak nevadilo, ale poslední třetina už nevedla po okraji lesa, ale pěkně po skalách a na sluníčku. A to byl masakr. Asi sto metrů pod vrcholem byl bar, a tak jsem dlouho váhal, jestli tam zajít. Jenže, pak se tam rozsedím, a už se na kopec nevysápu. Znám se… A tak jsem to vzal jedním vrzem. A hurá, zpocenej až za ušima jsem dosedl na vrchol nejvyšší hory na ostrově. Občas se tam někdo ukázal, ale že by tam byla tlačenice, to tedy ne. Vypustil jsem dron, viz níže, udělal pár fotek, počkal jsem, až se mi přestane kouřit z bot, a sešel jsem dolů do baru. Tam kapůčo, bublinkatou vodu, a stín. A pak už cesta dolů na parkoviště a autem zpět domů. Dorazili jsme tak nějak nastejno, takže oba skáčeme do bazénu. Pak oběd, a potom se jdu ukrýt do ložnice, protože venku už je horko i na mě. Kolem čtvrté sestupujeme na pláž a loďkou jede opět do Sant Angela. Na poslední italskou zmrzku a provětrat dron. S tím dronem to zase nebylo tak horké, protože ze shora hlásil vítr jako prase, takže jen pár fotek, a jde zase do kufru, a mi do přístavu. Přejíždíme k nám na pláž, pak autobusem do centra, nákup v COOpu, Gina, cesta domů, bazén a poslední večeře a všechno, co k ní patří.

A tady je video z dronu z vršku Monte Epomeo.