Zlatej kohout Éda! V devět vylézáme z pelechu, a po očku koukám, po Ivaně, a zdá se, že vypadá lépe než včera. Samo, že nemyslím vzhledem. No ale stejně dnes začneme jen lehkou procházkou. Nejdříve tam ale musíme dojet. Je to sice pár kilometrů, ale v těch zatáčkách se čas dojezdu pěkně natáhnul. Jedeme na vyhlídku Belveder, ze které je pěkný pohled na Labské pískovce. Pak následuje kávička v místním bufíčku. A pak jedeme dál, tentokrát na čtyřicet metrů vysokou rozhlednu v Janově. Protože Ivana ještě není úplně v kondici, zbylo zdolání rozhledny na mě. Cesta nahoru ok, rozhled perfektní, co mě ale překvapilo, že se rozhledna „houpala“. Nahoře byla rodinka, co donutila vylézt nahoru asi desetiletou holčičku. Ta, když se rozhledna rozhoupala, byla v šoku. No, asi jsem měl držet hubu, ale bylo mi jí líto. Po mě nahoru vystoupala paní s pánem, který byl slepý. Palec nahoru tedy! Pak jsme se přesunuli na druhý konec vesnice, kde stojí bývalý větrný mlýn holandského typu, který byl postaven patrně roku 1844. Provoz mlýna byl přerušen ve 20. letech, kdy bylo odstraněno mlecí zařízení a mlýn byl přestavěn k obytným účelům. V minulosti se mlýn stal dokonce i střeleckým terčem místních hasičů. Dnes je v soukromých rukou a je využíván k rekreačním účelům. Pak jsme si prohlédli místní rybník, přes který vedla lávka postavená na PET lahvích. Zřejmě sloužila při místních slavnostech, kdy jí „závodníci“ přejížděli na kolech. Pak se vracíme do Jetřichovic na oběd. Dávám si česnečku a bramborové knedlíky plněné uzeným. Ivana pak svíčkovou. No přiznám se, nedojedl jsem to, ale bylo to fakt dobré. Pak se vracíme na chalupu. Ivana jde spát do roubenky, já sebou fláknu do lehátka za barákem. Někdy kolem čtvrté vyrážíme na blízkou zříceninu hradu Falkenštejn. Jsou to sice jen dva kilometry vodorovně, ale sto metrů do výšky. Posledních pár desítek metrů bylo fakt hustejch. Pozitivní ale bylo, že se z Ivany zase stal Sloník! Spolu jsme to vyfuněli až nahoru. Takže za Slona palec nahoru. Nahoře perfektní rozhled, a aby se ochránily skály, je na vršku zbudovaná roštová „podlaha“, viz obrázek výše. Slézáme dolů, a cestou domů kupujeme uhlí do grilu, abychom měli pořádnou zásobu na čtvrtek, až přijedou děti! Také pro jistotu gril testujeme, a zapínáme vířivku. A pak už následuje pohodička na, a u roubenky.