Tak včera jsme se přesvědčili, že Mutěnicko není jen vinařská oblast, ale že je tu též hojně rozvinuté rybníkářství. Dnes jsme ale přišli ještě na něco, co alespoň mě vyrazilo dech. Tak popořádku. Ze sklepa vyrážíme do obce Ratíškovice, kde jsou též vinné sklepy. Náš cíl je ale prozatím kombajn. Tak člověk ve vinařské oblasti očekává kombajn na révu, kterých se tu prohání hodně, a nebo kombajn na obilí či brambory. Ale ne, v Ratíškovicích mají kombajn důlní! Jedná se o klasický stěnový kombajn, u kterého stojí ještě jedna sekce výztuže. A my už víme proč. Nedaleko od kombajnu byl důl Tomáš, kde se nachází firma, co právě tyto kombajny vyrábí. S objevem jsme spokojeni, ale v závěru se k Tomášovi ještě vrátíme. Pokračujeme dál uličkou sklípků, které jsou o poznání novější, než ty naše v Mutěnicích. Jsou jen v jedné řadě, která se táhne do dálky. Zajímavé bylo, že tu nebyla ani noha. Ani noha vinaře, a ani noha turisty. Jenom ty naše. Před koncem sklípků odbočujeme za vesnici, kde stojí mezi vinohrady malá rozhledna Na Slavíně. Je fakt prťavá a myslíme si, že si jí tam postavili sami vinaři, aby měli přehled přes vinohrady. Ale je to hezké místo. Pouštíme dron, chvíli si odfrkneme, a vracíme se zpátky do vesnice. Protože jsme měli strašnou chuť na kafe, stavujeme se na pumpě, kdesi ho dopřejeme, a pak pokračujeme dál. Nepřesouváme se daleko, jen asi kilometr a půl, kde je nejen železniční muzeum Ve Vagóně. Tam ve stálé expozici nacházíme dokumenty o těžbě lignitu. A koukáme, kolik tu okolo bylo šachet a šachtiček. A jsme zpátky u Tomáše. Tedy u dolu Tomáš. Ten totiž založil koncern firmy Baťa, který jednak skoupil báňská oprávnění dosavadních provozovatelů a zahájil novou éru v rozvoji revíru. Důl Tomáš vybudovaný v roce 1934 byl vybaven moderní dopravní i dobývací technologií, která umožňovala těžbu cca 200 tisíc t ročně. S vybudováním Dolu Tomáš souviselo i vybudování plavebního kanálu a vodní cesty z Rohatce až do Otrokovic (kde měla firma Baťa vlastní elektrárnu) – k dopravě lignitu. V roce 1944 koncern Baťa vlastnil šest dolů z celkového počtu patnácti důlních provozů. Uhlí bylo z Ratíškovic dopravováno ke kanálu po železnici vybudované v roce 1934. Zvláštní pozornost věnovala firma Baťa úpravě a zpracování vytěženého uhlí. Uhlí se třídilo do pěti tříd k prodeji a na uhlí určené pro sušárny. Ořech a oříšek byl sušen v sušičkách a prach se spaloval ve vlastní závodní elektrárně. Vysušením uhlí se nejen snižovaly dopravní náklady (odpařilo se 70 % vody), ale zvýšila se výhřevnost natolik, že v elektrárnách ve Zlíně byl ostravský černouhelný prach nahrazen lignitem. Dobré čtení o dole Tomáš je třeba TADY. Ve vagonu se také dozvídáme, že tu Baťa nechal postavit přes čtyřicet typizovaných domků pro horníky, stejně jako je nechal postavit ve Zlíně pro obuvníky. Ptám se šéfa muzea, kde ty domy jsou, jestli je můžeme najít. Ale ten byl úplně mimo, a nakonec došel k závěru, že už jsme zbořené. Z dostupných fotek, a pomocí mapy jsme našli místo, kde domy stály, a pomocí ortofotomapy jsme zjistili, že pár jich ještě stojí. A tak jsme se opět vypravili k dolu Tomáš, kde jsme těch pár baráčků našli. Bohužel to není technická památka, tak si je lidé upravili k obrazu svému. Někde víc, někde míň. Pouze jeden jsme našli tak, jak vypadal na historických fotkách. Mňo, ale jsme spokojeni, že jsme je našli! Pak frčíme na pozdní oběd, následuje půlhodinka osobního volna na sklepě, a pak se přesouváme do Habánských sklepů, kde máme exkurzi s ochutnávkou. Tentokrát máme prohlídku bez provozu, takže první část ochutnávky (bílá vína) probíhá ve starém Habánském sklepě, a červená vína už ochutnáváme v Habánské vinotéce. Po vyčerpání vzorků červeného, dostávám dvě skleničky reservy (rulanda a merlot) jako dárek od firmy k narozeninám! Uděláme malý nákup na večer, a od Habánů frčíme do města do obchodu pro nějaké oříšky a křupky, a do hospody pro obložené mísy. Pak rychle do sklepa, připravit stůl, a po šesté jsou tu první Mutěničtí kamarádi. No, a zábava se postupně rozjížděla, a zapíchli jsme jí až po půl jedenáctý. Takže jak super den, tak i super večer!