Po snídani vyrážíme tramvají a metrem k hlavnímu nádraží, odkud vyrážejí lodě s turisty do kanálů. Než ale vyrazíme koupil jízdenky na loď, vydáváme se hledat záchody. Jenže nádražní haly jsou velké jako dvě pražská letiště, a záchody tu jsou jen jedny centrální, a samozřejmě na úplně opačném konci, než jsme my! A před záchody, jak už to bývá, asi dvaceti metrová fronta žen. No nic, já si tedy odskočím, obejdu blízké přístaviště, kouknu se do haly, a cvičně se vrátím podívat, jak ve frontě na záchod postoupila Ivana. No paráda. Dva metry sice není moc, ale jistá naděje to je. Jdu znovu do přístavu. Po návratu do haly již vidím vycházet Ivanu z útrob WC. Vyrážíme tedy k přístavu pro výletní lodě, kde vybíráme pro nás nejvhodnější loď. Nesmí být krytá, a musí mít palubní bar. Nacházíme, kupujeme jízdenky, a jdeme se nalodit. Slunko začalo pálit, takže se mi Ivana už nepošklebuje, že mám jen kraťasy a tričko. Dokonce si sundala i bundu. Pod ní má ale ještě svetr a tričko. Cestou na loď se probíjíme davem lidí. Jedni řvou, že Ježíš je v věčný, další pak, že chtějí lepší klima. Jsme na lodi a vyrážíme. Z barmanky se rázem stala průvodkyně, která povídala celou cestu. A přitom stačila dolévat. Mě tedy víno. Jeli jsme hodinu kanály, a bylo to hodně zajímavé, i když jsem tedy asi po čtvrt hodině výkladu poslouchání průvodkyně vzdal. Mluvila rychle, a moc jsem jí nerozuměl. Ale cesta byla super. Po přistání jdeme do stejkárny na oběd. Taky dobrý! Pak se chceme jít podívat na náměstí Dam, ale po obou stranách kanálu se táhl zástup bojovníků za klima, tak cestu vzdáváme, a opět metrem a tramvají se vracíme na parník! Já si jdu chvilku schrupnout, Slondo si čte. Po kávě vycházíme na poslední podvečerní procházku po ostrově. Postupně jsme zjistili, že dříve byl celý ostrov jedno velké překladiště. Teď je tu spousty zeleně, parků a hřišť. Všechny domy prošly buď rekonstrukcí, nebo byly postavené nové. Žádná budova není stejná, a přesto je tahle obnovená část městě hezká. Jo, jak jsme měli možnost nahlédnout, pod každým domem jsou podzemní garáže. Cestou domů se stavujeme v jedné restauraci poblíž lodě na večeři. Mají tam totiž mušlovou polévku. A jak jsme zjistili, nedělají jí jako my, tedy jako rajskou, ale v zeleninovém vývaru. Luxusní záležitost! No, a pak už jdeme asi dvěstě metrů na parník. Opět výborný den!