Dopoledne vyrážíme do Strážnice, podívat se na výrobu modrotisku. Z prohlídky nakonec sešlo, protože výroba se potýká s nedostatkem zaměstnanců, a dílny byly prázdné. A ta si alespoň prohlížíme výtvory v místní prodejně. Jo, už je to pětadvacet let, co jsme tu byli i s dětmi. Bobeš měl tenkrát čerstvě řidičák, tak nás převážel mezi sklepy. Tenkrát jsme byli ubytovaný ve Strážnici v kempu. Nakoupil jsme nějaké modré výrobky, a protože jsme sebou měli hole, vydali jsme se do přístaviště v na Baťově kanálu. Sluníčko se už zase mohlo přetrhnout, tak jsme byli rádi za každý stín. Pak jsme se vraceli kolem sirného pramene zpět k autu, které jsme nechali odstavené v místní části Plže, kde leží velké množství známých modrobílých sklípků. Ty si nejdříve prohlédneme a nafotíme, pak se v jednom zastavíme na kafe a burčák. Po prohlídce se v místní restauraci nadlábneme. Pokračujeme domů, kde si dáme půl hoďky pauzičku, po které vyrážíme k Frantovi Floriánovi do Bílovic pro trošku toho vína domů. Pokecáme, ochutnáme, objednáme, ale nakonec se dohodneme, že si víno vyzvedneme až v neděli cestou domů, a teď si vezmeme jen ty rozpité láhve na večer. A tak se tedy loučíme, a pokračujeme do Habánských sklepů na každoroční degustaci. A tak tedy po roce vcházíme do ráje! "Dobrý den Řeháku, tak vás tady opět vítáme" povídá recepční. Nejdříve jdeme na prohlídku sklepů, kde je nainstalována úplně nová audiovizuální prohlídka, která návštěvníkům nabízí jedinečný způsob, jak poznat historii Habánů, jejich hodnoty a vinařské mistrovství. Nejde o klasickou prohlídku sklepa. Nová trasa propojuje autentické prostředí historických sklepů s moderními technologiemi a vtahuje návštěvníky do příběhu, který se na Moravě píše už po staletí. Prochází se tedy bez živého průvodce. Prohlídka je rozdělena do pěti tematických zastavení věnovaných hodnotám, na kterých Habánské sklepy stojí: Historie, Tajemnost, Jedinečnost, Mistrovství, Duracet et Lucet (Trvá a září). Temné sklepní chodby se postupně rozsvěcují světlem loučí a návštěvníci se krok za krokem vydávají na cestu časem. Každé zastavení odhaluje další část příběhu a přináší originální audiovizuální projekci. Prostě absolutní bomba. Ze sklepa vycházíme s očima na vrch hlavy. Recepční mezitím připravila chleba se škvarkovou pomazánkou a cibulkou, a povídá: vyberte si co chcete ochutnat, já vám to připravím". Tak super, s chlebem v ruce obcházím vystavená vína a vybírám. Ten chleba byl fakt luxusní, a přitom blbá škvarkovka. Mám tedy vybráno a začíná degustace. Zároveň povídáme s recepční o plánovaných změnách v Habánech, o tom, která vína již přestanou produkovat , a která naopak začnou vyrábět... Ochutnám všechny vybrané vzorky, nakoupíme ještě pár lahví na večerní oslavu a chystám se platit. Recepční naúčtuje láhve, a já povídám, chybí vám tam ta prohlídka Habánského sklepu. A tak se dozvídám, že tu mám k narozkám zdarma. No jupí! Nasedáme tedy do auta a frčíme domů, kde máme chvilku volno, ale pak už připravuje věci na večerní oslavu narozenin s kamarády. Jak už jsem psal loni, je dobré mít za kamarády vinaře 😀. Chvilku po sedmé přicházejí, a oslava začíná. Byl to parádní večer se zase takhle vidět pohromadě. Kolem půl jedenácté se loučíme, uklízíme a padáme do peří!!! Dnes to byl opravdu užitý den!