Nadešel den D, neděle N, a já po jedenácté vyrážím na Moravu. Docela jsem měl strach, že silnice budou narvané, když je poslední den prázdnin, ale paráda. Bez problému jsem profrčel jak kolem staveniště u letiště, tak po okruhu kolem Prahy, tak i kolem Brna, kde se buduje nová křižovatka na D2, a kde jsem dojel Alonsa. Akorát těsně za Brnem mě to stáhlo z dálnice, a jel jsem po úplně jiných vesnicích než obvykle. A na Hodonín! Pak jsem ale zjistil, že Mutěnice hodně objíždím, a to se mi fakt nechtělo. Po příjezdu jsem také zjistil, proč mě to hnalo tak okolo. V Mutěnicích totiž na tři měsíce uzavřeli průjezd obcí, a do obce se dalo vjet pouze z jedné strany. Nakonec jsem navigaci přeladil na Velké Bílovice, a konečně jsem nabral ten správný směr. Ve Velkých Pavlovicích do sebe hodím oběd, a pokračuji dál. Před Mutěnicemi byly cedule, že vjezd je povolen pouze IZS, autobusům a místním. No však jsem místňák. Za parkuji u sklepa. Klíče jsou ve skrýši, tak nanosím věci do kuchyně i do bytu. Je neuvěřitelné, kolik má Ivana věcí, a to se mnou vůbec nejela. Dám si kafčo, a chvilku pauzu. No, a pak už vyrážím na průzkum do vsi. Dal jsem několik ochutnávek, ve dvou sklepích jsem se zdržel, a v posledním jsem si koupil domů burčák. Když jsem sem přijel, nebylo to tak do kopce jako pak večer. A to jsem táhnul hůlky i ten burčák. Už jsem se viděl v pelechu, když dorazil Zdeněk s lahví, že si dáme pohárek. No, co se dalo dělat. Ale pak už jsem fakt zalezl a spal do rána jako krtek...