Já vstávám dneska tak brzo, že teprve v tuhle dobu chodí náš kohout spát. Inu jet lag je mrcha. Tak si čtu, chvilkama klimbám. Mám hlad jako vlk, ale nechci rozsvěcet, tak tiše trpím. Konečně se probouzí Ivana. Hurá snídaně! Jsem z toho tak rozdivočelej, že jsem se zapomněl i oholit! Po osmé vycházíme z hotelu, a kolem půl deváté nasedáme na kabelovou tramvaj a vyrážíme se podívat na nejklikatější, a nejkytkovatější ulici v San Franciscu, na ulici Lombard Street. O proti očekávání jedeme docela dlouho. Strašně to drncá a vydává to takové zvuky, že to vypadá, jako by se ta tramvaj loučila se světem. Překonáváme velký výškový rozdíl, řidič hulí trávu, asi jako dalších osmdesát procent obyvatel města. Jako, ať si hulí třeba nohu od stolu, ale je to děsnej puch! Než zajdeme do té uličky, jdeme se pokochat pohledem z vršku na ostrov Alcatraz, který navštívíme v úterý. Pak se jdeme podívat do té ulice, která se klikaní mezi domy jako zmije. Místní obyvatelé se starají o květenu mezi komunikací a domy, a je to fakt super. Po prohlídce vydáváme směrem ke Golden Gate Bridge. Cestou zjišťujeme, že v tomhle počasí tam jít pěšky, je o život. Zastavujeme se v jednom bufíčku na kafe a vodu, a pak pokračujeme asi třista metrů na zastávku busu. Cesta trvá necelou čtvrt hodinku a jsme tam. Ivana někde vyčetla, že most je většinu roku zahalen do mraků. Ale dneska tedy ne!!! Fotíme, chodíme, fotíme, a pijeme kafe a vodu. Na mostě jsme došli k první věži, která je vysoká necelých 230 metrů a koukáme na projíždějící kontejnerový parník. Pak se pomalu vracíme zpět k zastávce autobusu. Ivana zapadla do suvenýrů, já pozoruji autonomní auta. Je to paráda! Tak se vracíme busem do centra, kde si jdeme dát pořádnej americkej burger. Pak se dopotácíme na pokoj, kde padáme do pelechu a v tu ránu spíme. Tedy aspoň já. Probouzím se kolem páté, a připadám si jako přejetý tankem spřátelených vojsk! Asi za dvacet minut se proberu asi z třiceti procent a vyrážíme na Union Square. Je to zřejmě nedávno zrekonstruované náměstí, které v současné době slouží k pořádání kulturních akcí, a k hulení trávy. Je to fakt strašnej puch!!!!! Pak tedy zase na křižovatce sledujeme ta autonomní auta. Je to fakt pecka, jak se proplétají hodně hustým provozem! Kolem náměstí jsou rozesety obchodní domy těch nejznámějších značek. Když to prohlédneme, jdeme do sámošky, a pak už k hotelu. Po tom hambáči nemám vůbec hlad, a jím jen hadovku. A tím nemyslím tu houbu! Dopíšu a padnu. Zítra dopoledne se přesuneme do přístavu, a bude nás čekat, jak už jsem psal výše, ostrov a vězení Alcatraz. Tak dobrou s kobrou!