Stejně jako včera, i dnes vyrážíme do terénu lehce po deváté. Historickou tramvají zvanou TORPEDO vyrážíme opět do přístavu. Dnes ale s úplně jiným počasím, než bylo včera. Od rána svítí slunec, tak si jdeme přístav pořádně užít. První překvapení bylo, že jsme u posledního mola objevili hejno lochtanů. Vlastně lachtanů. V jednom z doků mezi moly bylo na vodě několik pontonů, a na nich se vyvalovala a blbla asi stovka zvířat. Dělali strašnej randál, ale měli spoustu obecenstva, včetně nás! Když jsme se dostatečně pokoukali, vydali jsme se na další průzkum přístavu. Došli jsme až místu, kde se za dávných časů překládalo zboží z vagonů na lodě. Jsou tam původní koleje i pražce. Prostě historie. Pak jsme chvilku hledali zastávku autobusu, který by nás dovezl Coit Tower. Z věže byl perfektní panoramatický výhled na celé město, Golden Bridge i Alcatraz. Výtah nejezdil, tak jsme 234 schodů museli vyhopkat po svejch. Ale dalo se to, ještě nebylo takové vedro. Když jsme měli věž za sebou, zapíchli jsme se dole u bufíku na kafe a colu. Pak jsme ještě obešli místní park, hupli na bus a jeli jsme zpět do přístavu. Ten jsme prošli s několika zastávkami celý. A není to žádný prcek. Od prvního k poslednímu molu je to celých 3,5 kilometru. Cestou jsme si dali pravého amerického hot doga, na kterého jsme si dělali chuť už od včerejška. Pak jsme osedlali tramvaj, a jeli jsme sebou fláknout na hotel. Však už se také blížila čtvrtá. Po odpočinku vyrážíme tramvají k památníku War Memorial Opera House. Je to budova z roku 1932. Má velký význam i historicky — v roce 1945 tam byla podepsána Charta OS. Bohužel památník byl dost zakrytý, protože se rekonstruoval. Ale za to naproti byla úplně luxusní budova radnice! Vracíme na tramvaj, ale zjišťujeme, že žádná nejede. Kousek od zastávky byl vstup na metro, o kterém jsme si dosud mysleli, že to je podchod. A tak šup na metro, a za pár minut jsme u hotelu. Při výstupu z metra zjišťujeme, že kromě běžných prostředků MHD, autobusy, bambaje, trolejbusy, historické tramvaje a kabelové tramvaje, tu jezdí ještě již zmiňované metro, o kterém jsme nevěděli, a převážně podpovrchové vlaky, tzv. systém BART, což značí systém příměstských vlaků s 50 stanicemi na šesti hlavních trasách. Po příjezdu jdeme koupit vlajku USA a na posledního amerického burgříka. A pak už rovnou na hotel. Tak dobrou noc San Francisco!!!