Dneska se probouzíme až někdy po osmé. Slunce už je také vzhůru, a tak si připravujeme snídani na zahradu pod banány. No, nebyl to úplně nejlepší nápad, protože teplota už se blížila k třicítce. Tak tu snídani nějak přežijeme, a pak zalezeme do baráku, sbalíme si věci. Tentokrát máme kompletní výbavu, tedy jak na déšť, tak na slunce. Pak se rychlým krokem přemísťujeme do auta, ale stejně už jsme olepený jako sloup na plakáty. Startuju, klimačka hned nabíhá, a teploměr ukazuje přesně třicet. No nevadí, stejně chceme nejdříve vyjet do hor tady poblíž. My už jsme tam jednou byli, ale teď chceme pokračovat ještě vejš. Někde po cestě nahoru stavíme a fotíme. Teplota tam už je ok, hodně to připomíná Madeiru, kde jsme před horkem také prchali do hor. Pak tedy pokračujeme vejš, jenže po nějaké době se u silnice objevuje cedule s nápisem "Chemin privé", tedy soukromá cesta. No nic, žádná závora tam nebyla, tak jedeme dál. Jedeme dál, až jsme přijeli někomu před garáž. Otevřenou 🙂 . No, nikdo nás nepozval dál, tak se otáčíme, a sjíždíme dolů. Cíl je jasnej, jedeme na pláž. Ono v tom vedru by se stejně nic jinýho nedalo dělat. Jo, možná zalézt do sklípku. Ale ten bude až v září... Parkujeme, a nejdříve jdeme na kávu, a pak se přesouváme na pláž. Paní domácí nám poradila, kde je to nejlepší, a měla pravdu. Vybíráme krásný flíček, z kterého je vidět široko daleko. Přímo proti nám leží ostrov Moorea. Voda v oceánu je opravdu hodně teplá, že si Ivana sundala i ponožky. Taková příhoda z pláže: kousek od nás stojí po kotníky ve vodě čtyři ženštiny, asi třicítky, a tvoří fotky na "instáč". Po focení se jedna z nich šla převléknou, a místo hezkých bílých a sexy plavek, přišla v něčem už trochu jetém. Říkám Ivaně: "Koukám, že si vzala plavky po babičce", a Ivana, má vždycky slušná Ivana konstatuje: "A koukám, že i tu prdel má po ní". Jak říká Alíšek - to se skutečně stalo! 🙂 . No nic, na pláži to bylo super, vracíme se zpátky k parkovišti, kde je velice slušné zázemí, kde se převlečeme, a jdeme si dát něco k jídlu. Vybíráme fish burgera a nějakou limču. Jenže, jak tady mají ty čerstvé ryby všude, ryba v burgeru není filé, tak jak ho známe od nás nebo USA, či USB 🙂 , ale jsou to obalované kousky čerstvých ryb. No prostě paráda, něco takového jsem ještě nejedl! Nasedáme do vozidla, a přesunujeme se do Papeete, podívat se do přístavu a zjistit, kde se dají koupit lístky na loď, směřující na ostrov Moorea. Nakonec jsme to našli, a tak si jdeme sednout do místní občerstvovny s výhledem na přístav. Dělají italskou kávu, takže výběr je jasný. Nicméně, stále je vedro jako prase. Takže když se do sytosti vykoukáme, ploužíme se pro auto. Cestou domů se stavujeme dokoupit základní potraviny. Ta francouzská vína jsou fakt luxusní, a bagety mají taky dobrý. Pak už jedeme směr banánová zahrada. Vítá nás hafík, trochu ho nacpu pamlskama, a padáme do bazénu. Pak ještě chvilku pozorujeme ryby v řece, a pak zalézáme do baráku a pouštíme klimačku s tím, že už dneska určitě nevylezeme ven!

Aktualizovali jsme mapu navštívených míst. TADY.