Je pátek, tři hodiny a my se pomalu soukáme do auta a vyrážíme směr Liberec. Co Liberec, míříme rovnou na Ještěd. Vždycky jsem si přál bydlet na majáku, a tak jsem dostal k narozeninám víkend na Ještědu! Cesta ok až na lehkou zácpu v Praze. Přijíždíme kolem šesté, Ještěd je nádherně osvícen zapadajícím sluncem. Vylézáme z auta, hned vybaluji foťák a fotím. Jak se později ukázalo, udělal jsem dobře! Jdeme se ubytovat a pak ještě chvilku ven fotit. Slunce ale rychle zapadá a začíná být pěkná kosa. Chvilku dáme pauzu u televize a čtení, a pak jdeme do restaurace na večeři. No jasně, tam kde by se mi to líbilo, je cedule RESERVE. Asi to mají připravený pro nějaký hlavouny. Jdeme tedy do dělnické třídy, kde jsou holé stoly a čekáme na obsluhu. Když přišla holčina, tak nám oznámila, že dělnická třída je pro turisty, a my, hotelový hosté máme jít do té restaurace pro horních deset tisíc 🙂 . Objednáváme si drůbeží vývar a Ivana buchtičky se šodó, a já kuřecí prsa se zeleninou. Musíme uznat, že jídlo je opravdu na úrovni a je ho hodně. Po večeři se jdeme podívat na osvětlený vysílač, a pak pokračujeme na pokoj, na víno a telku.
A je tu sobota a venku lítají mraky. To se nám zrovna moc nehodí, protože mám objednaný vyhlídkový let kolem Ještědu. No uvidíme. Jdeme se nasnídat. Snídaně dobrá, vynikající čaj, a jako bonus panák hruškovice 🙂 . Jdeme se zabalit, necháme se odvézt na parkoviště a jedeme na letiště. Cestou zjišťujeme, že jsem navigaci nastavil nějak čínsky, tak provádíme korekci a už si to mažeme… Letiště je kousek od vysílače, ale musí se to hodně objíždět. Jsou tam příjemný lidi a hodně letadel. Přilétá moje letadlo, ale pilot říká, že počasí nic moc, ale že počkáme čtvrt hodiny a uvidíme. Ale jo, nakonec poletím. A pozor, Ivana se rozhodla, že poletí taky!
Nastupujeme tedy do Zlína, Ivana dopředu a já lezu dozadu, protože tam je okénko uzpůsobené na focení. Tři, dva, jedna, start…. Vylétáme nad Liberec a pomalu stoupáme vzhůru do úrovně vysílače. Mraky se rozehnaly, tak máme nádherný výhled. Fotky Ještědu vycházejí opravdu dobře, tak jsem zvědavej na fotky.
Po přistání uháníme do auta a jedeme zpět na hotel, protože jdeme na prohlídku strojovny lanovky, pak na prohlídku neveřejné části vysílače a na prohlídku pokojů. Všechno bylo super, nejlepší pak prohlídka odbavovací části vysílání Českých radiokomunikací.
Po prohlídce si jdeme chvilku schrupnout a po druhý vyrážíme do botanické zahrady. Trochu mě zarazilo vstupné, ale jdeme dál. Celou dobu, co jsme ve skleníkách, leje jako prase. Po prohlídce jedeme ještě do Babylonu. Tam se zdržíme asi hodinu, a pak jedeme zase na kopec. Pořád leje a fučí. Hotel je v mracích, tak si dáváme becherovku a jdeme si číst na pokoj a kouknout na zprávy. A teď jdeme na večeři! Dáváme si drůbeží vývar, já pak svíčkovou a Ivana drůbeží paštiku na chlebovém krutonu. A pivsona.
Je neděle ráno a fujavice přestala, ale jsme stále v mracích. Po vydatné snídani se jdeme pomalu balit a budeme vyrážet směrem k domovu. Cestou se plánujeme ještě někde zastavit, tak uvidíme, jak to dopadne…
Nejdříve zastavujeme na zámku Lemberk. Má velmi zajímavou historii, bohužel v kase sedí takovej kosočtverec, že zámek asi po patnácti minutách opouštíme bez prohlídky. Uděláme malou “zacházku” a stavujeme se u Zdislaviny studánky, která je hezky opravená, a kdyby bylo hezky, bylo by tam pěkné posezení!
Dále pokračujeme do Nového Boru do sklárny “AJETO”. je to unikátně propojená restaurace se sklárnou. Takže jíte a za sklem se potí skláři a vytvářejí u pecí různé výrobky. No a po obědě frčíme domů. Cestou na mě padla nějaká krize a chtělo se mi strašně spát. Ale vydržel jsem to a oka jsem zavřel jen na rovinkách 🙂 .
A fotky ze super víkendu jsou TADY.