Desátý den

Desátý den

Vstáváme v deset :-), po obědě sedáme do klimatizovaného vozu a frčíme se podívat na Kamenná slunce. No, jsou to spíše sluníčka, ale budiž. Pak naše cesty vedou na Házimprd. Asi hodinu kroužíme kolem kopce, než najdeme přístupovou cestu a parkoviště. Konečně! Zaparkujme, vyndáme cenné věci, kola, okna a rádio a pouštíme vůz. Asi po padesáti metrech potkáváme vracející se naštvanou výpravu, která sděluje, že zřícenina je zavřená. Jedeme tedy do Libochovic, do parku. Tam se prochází nádherný čáp nebo páv, pořád se mi to plete:-) nebo pif-paf? Park mají stejně hezký, jako je naše zahrada. A co teprve ta vídeň v čutňárně! Startujeme oře a jedeme do Peruce na Oldřicha a Boženu.
Studánka, kde Božka prala, byla špinavá jako prase, není divu, že si jí Olda všimnul. I ten dub, kam chodil Oldřich čůrat, dostal zabrat.
Večer musím na chvilku do práce. Teč sedíme u krbu, pečeme. Pohoda!

Devátý den

Devátý den

Dopo doma, po obědě vyrážíme na Ranou a na rozhlednu Dobroměřic. Rozhledna se jmenovala Červený vrch a byla super a kupodivu tam fungovala i malá levná restauračka. Výhled byl taky super. Pak následoval přesun pod a na Ranou. Tedy, kopec jako prase. Já funěl, Ivana taky, Bob ne! Cestou nás pozdravil sysel. Na vrcholu byl vítr, rovnající se orkánu. Bejt hubenější, kdo ví, kde bych skončil.

Osmý den

Osmý den

Dopo jsme doma, pak vyrážíme na zámek Krásný dvůr. Konečně poznávám, co to je anglický park. Zasadíš a dál se nestaráš! Prohlídka zámku nic moc, navíc s Adamsovic rodinou. Pak jdeme do restaurace pod zámkem na kafčo a pivínko. Tam si k nám přisednul zase nějakej notorda:-).. číšnice dříve určitě pracovala ve vytěžovacím středisku, protože ani jednu cestu nešla naprázdno a nebo lépe, raději nešla vůbec. Dále pak vyrážíme do centra Žatce na prohlídku historického centra. Nic moc, spíš nic. Navíc střed města obsadila početná skupina rómského klanu. Bereme auto na ramena a prcháme!
Pak následuje cesta do Stroupče. Každý z nás si to pamatoval úplně jinak, ale hřbitov zůstal na svém místě. Zato zámeček a česačka, jen zbytky staveb. Ono dvacetšest let je znát!
Večer opékáme, popíjíme, spíme.

Sedmý den

Sedmý den

Prší ráno, prší odpoledne, tak volíme flákačku doma. Později odpoledne přijíždí Ondráš Čmerdík s rodičema. Začíná o něj bitka. Asi na půl hodiny ho ukořistil i Bobeš. Pak pečeme špízy, konečně neprší.
Po odjezdu Čmerdíků nastolujeme opět klídek a pohodu až do času spaní…

Šestý den

Šestý den

Ráno nám zvoní všechny tři telefony,čúzak bez nás nemůže být! V poledne odvážíme Kubu na LARP a sebe na prohlídku Kadaně. Opět prší. Nás to však neodrazuje a vstupujeme do centra, které je kompletně zrekonstruované. Na radniční věž nás nechtě pustit, jdeme tedy na hrad. Po jeho hradbách obcházíme celé centrum. Na konci je Katova ulička, která se nedá projít s otevřeným deštníkem. Pak odcházíme na místní zámek, kde je muzeum a prase. Na zámku jdeme do sklepení, kde je sbírka kamenů, rud a keramiky. Průvodkyně je věci neznalá:-) Pak se jdeme juknout do parku a na zámecké pole. Prase asi někdo sežral. Jdeme tedy do konírny na kafe, pivo a rakev.
Přestalo pršet.
Po návratu domů začalo svítit žblunce. Večer jdeme slavit „kolaudaci“ k Bohoušům.

Pátý den

Pátý den

Neprší! Dáváme lehkou snídani a šup do Zubnic. Hezký domky i průvodkyně, kostel, škola i starý obchod.
Cestou domů se stavujeme na oběd v Ústí. Potom již rovnou domů, dospat chybějící hodiny. Odpoledne návštěva Vaňkovic klanu. Marta dokázala mluvit sedm minut bez nadechnutí o síle hlasu 110 decibelů a rychlostí samopalu.
Večer jdu na dva kousky. Bohouš koupil křoviňák!