Prodloužený víkend

6. 07. 2026 | Ze života

Zámek Chyše

Tento víkend jsme se rozhodli věnovat nejen cestování, ale též práci doma a na zahradě. Nejdříve ale musím pochválit Ivanu, která mi v pátek upekla vynikajícně-luxusní rybízový koláč!!! Já jsem si ho sice v týdnu objednal u vedle bydlící, ale zbyly na mě jen zbytky. No, tak třeba příště 😀. V sobotu tedy nejdříve dokončujeme přestavbu pod střechou, která spočívala v rozebrání historických skříněk a jejich snesení dolů, kde se dokončila demontáž, a zbylé dřevo se naložilo na vlek. Následoval psací stůl, který vůbec netuším, jak se do prvního patra dostal. Ten jsme museli rozebrat nahoře, a dolů snášet již rozebrané části. Docela slušný výkon! Pak to celé odvážím na sběrný dvůr. Potom se trochu zlidšťujeme, abychom mohli mezi lidi, a vyrážíme do Chyše. Ne do tábora, ale na zámek. Jdeme si koupit vstupenky, a před samotnou prohlídkou se jdeme najíst do blízkého Zámeckého pivovaru. Bylo tedy narváno, ale obsluha úplně super. A jídlo také. Pomalu se vracíme na zámek a vyrážíme na prohlídku. Průvodkyně ok, informací tak akorát, a letopočtů poskrovnu. Ty části, ve kterých se provádí byli hezky opravené. Po skončení se jdeme projít do parku a vyvětrat dron. Pak se vracíme do pivovaru na kávu, a míříme domů. No domů. To by si ovšem Ivana nesměla všimnout prodejny a výrobny vitrážového skla. Když jsme kolem prodejny projeli, Ivana vykřikla "tam musím jít", a já brzdil. Zpátky k obchodu jsme docouvali, a i já musím uznat, že mi spadla brada. Opravdu šikovné české ruce dokáží hodně!!! Ivana zajistila, že výrobci neumřou hlady několik let. Po příjezdu domů jsem doštukoval na půdě kus zdi, která byla léta prasklá, ale stál tam ten stůl. Do mojí pracovny jsme nainstalovali nový stůl, na kterém již sedí laserová gravírovačka, kterou dostala Ivana k narozeninám. K večeři jsme opekly kuřecí prsa a zeleninu, a pak jsme zalezli.

Neděle byla ve znamení práce na zahradě, čištění bazénu, a malování po štukování, takže dopoledne uteklo jako voda. Protože jsme nechtěli čumákovat doma, obdivuji ty, co vydrží celý den čučet na televizi, vyrážíme alespoň na odpoledne na výlet poblíž Mostu. A sice do Velebudic, kde na území Velebudické výsypky, těsně před bývalými obcemi Židovice a Kamenná voda, leží Hipodrom Most. Na vrátnici jsme si nasadili ohlávky a vydali se na cestu kolem závodiště. Procházka hezká, akorát mě pořád vrtalo hlavou, proč se ten obrovský prostor nevyužívá i mimo dostihy. No ale, doběhli jsme na prvních místech, a dostali jsme mrkev a seno. Následovala cesta domů. Cestou se stavujeme v pečovateláku. Doma tedy natřu tu zeď, a jdeme grilovat špízy. A pak už následuje sledování Manifestu. Ale tentokrát jen jeden díl.

Edit: Pondělní dopoledne jsem věnoval práci na kompjůtru, kdy jsem dopisoval článek o kanalizaci a náš prodloužený víkend. Co se týče toho článku na obecní web, autorů bylo víc. Já, AI a Ivana. Nakonec jsme to dali dohromady, a večer článek vyrazí do světa. Těsně před obědem se nám zjevila kočka Mikina, která ráno skočila do neobývané části půdy. Dalo by se říci do technické místnosti, ale to by se na to muselo, asi už při projektování, myslet. Takhle je tam hromada místa, které nejde bohužel využít. Jen Ivana začala chystat oběd, a cinkalo nádobí, kočka se přiřítila s bryndákem i s příborem. O obědě následoval spánek, a pak výprava k Mysliveckému rybníku, který jsme včera objevili za hipodromem. Tentokrát jsme šli přes golfové hřiště a přes obrovské plochy luk, až jsme dorazili k rybníku. Je docela velký a nikde nikdo. Počasí přálo, pěkná procházka to byla. Později odpoledne přijíždějí Bobešáci a jejich tlupa hafanů. No, a to by bylo dnes asi tak všechno. Teď dáme večeři, a pak aspoň jeden díl Manifestu. Spíš ale dva...

0 Komentářů