Vánoční putování

Vánoční putování

Jednou mi Ivana povídá: zůstali jsme už sami dva, že si chce začít taky trochu žít, nech si to projít palicí a nepiš si furt  s tou vopicí, snaž se mě hochu trochu pochopit… (díky Ivane!). Jinými slovy: přestaň se už válet na tom gauči s mobilem a pojeď někam na vejlet. A tak tedy jo! V úterý (27.12.2022) vyrážíme do míst, kde jsme v dávných dobách našeho mládí prožili spoustu nádherných okamžiků s dětmi i bez. Jedeme tedy do Brusova, což je malá vesnička kousek nad Úštěkem, kde mají Habadů snad od nepaměti chalupu. Podle úvodní fotky by se ani nezdálo, že je prosinec. Dáváme kafčo, trochu poklábosíme, a po více než hodince pokračujeme dál. Předem jsme jim hlásili, že nebudeme zůstávat na oběd. Přes Úštěk jedeme do obce Ostré, odkud je nástup na vrchol kopce, na něm je barokní poutní místo Kalvárie. Cestu lemuje patnáct zastavení (křížů). Vrchol jsme zdolali bez problémů. Těch dvěsta metrů se dalo fakt ujít, akorát ty polobotky tam moc nepasovali. Ze shora perfektní výhled, ale kaple byla docela dost poničená. Cestou dolů se stavujeme na oběd v penzionu Pod Kalvárií. A pak již míříme do Mostu za babičkou.

Ve středu se opět vypravujeme na výlet, tentokrát do Teplic. Jak už se u nás stalo tradicí, naše cesta nejdříve vede do botanické zahrady, kde, a teď pozor, dostáváme slevu pro seniory! Venku je výstava ozdobených vánočních stromků a jeden slaměný čuňas. Od minulého roku zahradu zrekonstruovali, udělali nové vstupní centrum, prostě paráda. Snad jen, že cukrárna byla bohužel zavřená. Jdeme pro automobil, a pokračujeme k vrchu Doubravka. Popravdě, hrad nahoře byl trochu dál a vejš, než jsme předpokládali. I když bylo oproti včerejšku pod mrakem, stejně byl z kopce pěkný výhled. Bufík však byl bohužel také zavřen, i když měli venku lákací ceduli. Takže slaňujeme do údolí k autu a frčíme domů na pozdní oběd…

Fotky z obou dnů jsou TADY.

A kdyby to někoho zajímalo, tak už máme naplánovaný skoro všechny dovolený, a akce na rok 2023!!!!! A ty jsou zase TADY.

Na jeden den v Praze

Na jeden den v Praze

Je sobotka ráno, a my vyrážíme přes babičku Zdenu na výlet do Prahy. První zastávka je na Zličíně u K + M. Jdeme si vyzvednout klíče, abychom mohli následně zabudovat obložky. Důvěřuj, ale prověřuj. Přesně proto jsem si vzal sebou metr, abych zjistil, jak velký otvor tam zedník na ty obložky nechal. no, na osmdesátky dveře nechal díru o šířce 80 cm, což je o deset čísel méně, než je potřeba. Takže příště ještě přibalíme pilu.

Ze Zličína se přesouváme ke chrámu sv. Mikuláše, respektive ke zvonici, která je hned těsně vedle chrámu. Vylézáme na zvonici, která dříve mimo zvonění sloužila i jako pozorovatelna agentů STB. A opravdu, výhled měli ti hošani perfektní! Praha jako na dlani, sluníčko svítí. Svítí až moc, takže z nás během chvilky leje, až se musíme jet najíst do Pampaládia. A po jídle přichází na řadu to, kvůli čemu jsme přijeli. A sice exkurze do depa metra na Kačerově, a následná jízda “historickou” Sovětskou soupravou do stanice Holešovice

Depo je ohromné, a stojí v něm spousty souprav, skoro to vypadá, že v tunelech teď žádný vlak není. Dozvídáme se spousty informací jak o vlacích, tak o depu, tunelech, nástupištích, ale i o různých spojovacích tunelech, které jsou využívány pro technické jízdy, či dopravu materiálu mezi trasami metra. A pak přicházíme k historické soupravě. Stejně jako za totáče má jen tři vagony (v současnosti má souprava pět vagonů, a všechny jsou poháněné). Cestou do Holešovic jsou hlášeny názvy stanic jako za totáče, takže projíždíme stanicemi Budovatelů, Družby, Kosmonautů a samozřejmě Gottwaldova. Po návratu do depa si mohli zájemci, já samozřejmě taky, vlézt do pilotní kabiny a vyfotit se tam.

Jak říkala Ivana, bylo to super, ale potřeba trochu provětrat kartu. Takže mě pozvala na kafe do POPu v Tuchoměřicích….

Fotky z výletu jsou TADY.

Koupili jsme vlak!

Koupili jsme vlak!

Tak jsme koupili vlak, paní Müllerová! Tedy, on to není úplně vlak, jako spíš vagón. I když, on to vlastně ani není vagón, jako spíš jeden oddíl ve vagónu. Ale to není obyčejný oddíl, je to začarovaný oddíl (tak trochu ukradeno z filmu S tebou mě baví svět, stejně jako Müllerová ze Švejka). Prostě jsme si koupili jízdenky do nočního vlaku do Popradu, kde budeme začínat v červnu dovolenou. Vracíme se do míst, kde to před čtyřiceti lety začalo… A aby našemu autu nebylo smutno, bereme ho do vlaku sebou. Zpátky k tomu kupé… Přeci jen doba pokročila, ale České dráhy nabízejí kupé v provedení Deluxe. Co to znamená? Kupé je pro dva, má vlastní sprchu i záchod. Klimatizace, zásuvky na 230 voltů a wifina jsou samozřejmostí, stejně tak jako prošívaná deka a polštář s náplní z dutých vláken na posteli. Součástí garsonky je i ručník, mýdlo, hotelové pantofle, jednorázový kartáček a sprchový gel. Teplá snídaně se podává dle výběru přímo v kupé. Kdo nevěří, ať tam běží :-).

Po pětadvaceti letech

Po pětadvaceti letech

Je tomu téměř pětadvacet let, kdy k nám švagr přivedl do našeho panelákového bytu takového nenápadného chlapíka, prodejce vysavačů. Tenkrát nabízel pro nás neznámou, ale prý velmi kvalitní značku vysavače. Ani nás nemusel dlouho přesvědčovat, měli jsme velký byt a pořádný vysavač jsme opravdu potřebovali! A tak jsme se stali na opravdu dlouhá léta vlastníky vysavače Vorwerk. Po přestěhování na vesnici se z nenápadného prodejce stal Béďa Fischer, v té době starosta obce, a náš vysavač stále sloužil. A že si toho u nás opravdu užil. Až před loňskými vánoci se z něj začalo trochu čmoudit a začal smrdět. Takže tedy, koupíme si novej. Už jsou prej i na elektriku, tak to zkusíme. Tentokrát byla aktivní Ivana, a navrhla koupit bezdrátový tyčový vysavač Philips. Já jsem našel, že ho mají v Centrálu v Datartu, tak jsme se tam zajeli včera podívat. No a domů už jsme šli ve třech. Tak snad něco vydrží… 🙂

Něco se rýsuje 2

Něco se rýsuje 2

Něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje.

Rozmazaný je to schválně, protože se to teprve rýsuje 🙂

Jedeme do Kadaně

Jedeme do Kadaně

Bylo to takové obyčejné sobotní ráno. Tedy až do té doby, než nám zavolal Pavel, že je v nemocnici v Kadani, a že tam bez objednání očkují proti covidu, a ať přijedeme taky, že tam není téměř žádná fronta, maximálně na hodinu. Chvilku nám trvalo, než jsme tu informaci vstřebali. V klidu jsme dosnídali, a protože nám poslal i všechny potřebné dokumenty rozhodli jsme se, že vyrazíme. No co, aspoň se dostaneme na vejlet. Doma ještě vyplňujeme čestné prohlášení pro opuštění okresu, a už sedíme v autě. Cestou ještě Ivana vyplňuje další dokumenty. Po třičtvrtě hodině přistáváme před nemocnicí, a jdeme do fronty. Jenže ona tam téměř žádná nebyla, a během chvilky jsme to měli za sebou. Očkovalo se vakcínou AstraZeneca. Pro upřesnění, ta chvilka trvala patnáct minut a byli jsme v čekárně, kde jsme museli dalších patnáct minut čekat, kdyby to s námi náhodou fláklo. Ale nefláklo, a my jedeme kolem Nechranic vyhlídkovou jízdou domů přes KFC, kde jsme si koupili oběd.
Večer jdu slavit kamarádovu čtyřicítku, zatím co Ivana ulehla s bolestí hlavy a zimnicí. A to jí vydrželo i v neděli. No ale dnes už jsme oba ok.

Takže, Madeira se blíží!!!!!!!!