1.den
A opět další prodloužený víkend! Vyrazili jsme dopoledne a s malou kávičkovou přestávkou jsme dojeli do Vysokého nad Jizerou. Dali jsme si oběd v hospodě na náměstí a pak jsme popojeli 150 m k impozantnímu Kramářovu zámku. Bohužel jsme nebydleli přímo tam, ale v podstatně skromnější depandanci Prvosenka. Takové dost retro ubytování, ale jídelna v zámku a krásná terasa s výhledem byly otevřené pro všechny. Odpoledne jsme prošli blízké okolí městečka a narazili jsme na nádhernou, nově postavenou čtvrť roubených chalup. 24 dřevěných chalup v horském stylu, vymakaných do nejmenších detailů a s velkými zahradami. Úplně dokonalé!
2.den
Po snídani jsme navštívili blízké Bozkovské dolomitové jeskyně. Průvodce nám ukázal spoustu záclonek, Rumcajsů, permoníků, ježibab, velbloudů, želev a podobně. Na závěr prohlídky jsme se ocitli v krásném skalním dómu s průzračným jezerem. Tak aspoň kvůli tomu stála prohlídka za to. Mezitím se rozpršelo a tak jsme namířili do sklářské hutě. Místní majitel-výtvarník nám vysvětlil, jak se v huti pracuje, i když teď zrovna nebyla zapálená. Po obědě jsme za vydatného deště navštívili Fiedlerův mlýn. Průvodce – 87-letý potomek mlynářského rodu – nám předvedl, jak mlýn fungoval a spustil nám i funkční stroje. Super prohlídka! Večer konečně přestalo pršet.
3.den
Po snídani jsme vyjeli do Poniklé do firmy Rautis, která vyrábí vánoční ozdoby z foukaných perel. Během hodinové exkurze nám podrobně a zblízka ukázali, jak se klauče (řádky korálků) vyfouknou, pak se stříbří, barví, malují a nakonec se z nich sestavují ozdoby. Taky jsme si mohli něco sestavit, ale to bychom tam asi byli doteď… Pokračovali jsme směrem k domovu a zastavili jsme se ve Svijanech. Bohužel prohlídky pivovaru se bez předchozího objednání nekonají, tak jsme se spokojili s obědem a s prohlídkou zámku. Celý víkend jsme zakončili velikým zmrzlinovým pohárem v Kněževsi a jak jinak – focením letadel.
1. den
Díky babičce Zdeně jsme se tento víkend ocitli v jižních Čechách. Babičku jsme odvezli do Záhoří, kde už na nás čekala teta Věra, Věrka s Honzou Průšů a rajská z divokého selátka – mňam. Po obědě jsme se s nimi zajeli podívat do Struh k Honzovo sestře a pak už jsme pokračovali k Českým Budějovicím do obce Kvítkovice. Apartmán stál na konci mrňavé vesničky a poblíž byl pouze veliký rybník s divokými kachnami, jinak nic. Ten jsme obešli hned první odpoledne.
2. den
V sobotu dopoledne jsme vyrazili na objednanou prohlídku grafitového dolu v Českém Krumlově. Naše očekávání byla veliká, ale slečna průvodkyně byla blbá jak punštok. Aspoň jsme viděli, jak vypadá grafitová žíla, ale jinak děs běs. Museli jsme si spravit náladu kafíčkem u Hosingerů v Kájově. Pak jsme zeširoka objeli kopce (v Křemži byl bankomat) a z Krásetína jsme vyjeli lanovkou na Kleť. Ani jsme se nenamáhali vyjít na rozhlednu, jenom jsme si dali výbornou česnečku se sýrem (stejně jako loni) a zase jsme sjeli lanovkou dolů.Protože ještě zbývalo dost času, tak jsme navštívili vesnickou památkovou rezervaci Holašovice, zapsanou v UNESCO. Opravdu parádní náves! A jako bonus mají na louce za vesnicí holešovické StonehengeJ. Paní majitelka nás dohnala na skútru, vyinkasovala vstupné a poučila nás, abychom nekřičeli, že tam lidi meditují na kamenech 🙂 . Tak jsme jenom šeptali, ale žádné zázraky jsme stejně nepocítili, tak jsme se vrátili zpátky do penzionu.
3. den
Ráno jsme se vzbudili a lilo jak z konve. Operativně jsme se tedy rozhodli pro exkurzi do budějovického Budvaru. Byla však neděle a lidi i automatické linky se moc nepřetrhli. Dorazili jsme zpátky do Záhoří, popadli jsme babičku a mazali směr k domovu.
1. den
Cílem našeho víkendového pobytu je tentokrát Karlštejn. Prvotním důvodem naší návštěvy byl koncert 4 tenorů na hradě. Po kratším bloudění jsme nakonec projeli pěší zónou a ubytovali jsme se až na úplném konci vesnice, v hájovně U dubu. Odpoledne jsme procházkou došli k blízkému lomu Malá Amerika a večer nás už čekalo pošušňáníčko – koncert Mariana Vojtka, Pavla Vítka, Michala Bragagnola a Jana Kříže na nádvoří Karlštejna. Jako hosté vystoupili Bohuš Matuš, Michaela Gemrotová a Monika Absolonová. Bylo to super, ale uteklo to moc rychle.
2. den
Vyrazili jsme na Velkou Ameriku, ale viděli jsme z ní jenom část. Kája nechtěl, aby o něm psali v černé kronice, případně v Blesku, tak jsme jí raději obešli z uctivé vzdálenosti. Potom jsme se po několika letech znovu vrátili na prohlídku Solvayových dolů u Bubovic. Pak jsme přejeli do Chrustenic a hodinu jsme čekali na prohlídku zdejší šachty. Nic se nedělo, a když nakonec do šachty odešla i holka (byla divná) z recepce, tak jsme tam zůstali sami. Už jsme se rozhodli odejít, když tu najednou z chodby vyběhl malý fousatý permoník v montérkách. Lekla jsem se, ale sdělil nám, že uvnitř vykolejil bagr, nasedl do vozíku a zase zajel dovnitř… tak jsme jeli zpátky do hájovny. Večer jsme se prošli jako správní turisté po pěší zóně a dali jsme si černou zmrzlinu.
3. den
Dopoledne jsme absolvovali kratší prohlídkový okruh na hradě s výhledem z nejvyšší věže. Fuj, přes 100 let stará rozeschlá podlahová prkna bylo vidět z výšky dolů. Po kafíčku v hájovně jsme se přesunuli do Chrustenic, kde se z permoníka vyklubal kolega horník a zároveň skvělý průvodce. A z recepční zase permoníkovo dcera a dobrá mašinkářka, která nás provezla část trasy důlní mašinkou. Nakonec se tedy vše v dobré obrátilo… Po obědě na Šestce jsme si ještě prohlédli působivý památník v Lidicích.
