Akce výlet do lomů Amerika začal vlastně už den předem, když jsme se ubytovali V Maštali. V neděli jsme totiž měli časně z rána sraz na Smíchovském nádraží, kde na nás čekal bus. Původně jsme chtěli v Kněževsi jen odpočívat a válet se na pokoji, tak jak to říkáme vždycky, ale nedalo nám to, a vyrazili jsme alespoň na malou procházku podél dráhy. Nakonec, také tak jako vždycky, se z malé procházky udělala procházka velká, a do penzionu jsme dorazili akorát na večeři. Pak pár piv, a hajdy na pokoj. Tam jsem měl ještě rezervní láhev vína v telce dávali Poldu.
Ráno pak rychlá snídaně, přesun na metro do Zličína, a pak na autobusové nádraží. Sedíme hned za řidičem, a tak vtipkuji, že máme stejná sedadla jako ne cestu do Říma, kterou jsem dostal od dětí k narozkám. Tedy 1A a 1B. V tom se otočí řidič a povídá, že třicet let létal u ČSA a následně u Smartwings 🙂 .
Nejdříve nás vysazuje u Velké Ameriky, kde si nás přebírají dvě průvodkyně, a jdeme do lomu. Jsem si říkal, jak že tam budeme slaňovat, ale bylo to mnohem jednodušší. Pod silnicí totiž vedla štola, uzavřená velkými železnými vraty. Ovšem dámy měly klíče! Procházíme štolou a vylézáme zhruba v polovině hloubky lomu. Dolů pak pokračujeme po slušné cestě. U hladiny bivakují potápěči, kteří tam jezdí cvičit. Průvodkyně nám povypráví něco o historii lomu, a pak máme rozchod. Scházíme se opět u autobusu, a přesouváme se do závodu Lomy Mořina, odkud vede štola k malé Americe. Jdeme kilometr a půl, a posloucháme docela zajímavý výklad. Pak se po levé straně otevřou „okna“, a jsme zhruba v polovině lomu. Ten je, na rozdíl od od Velké Ameriky, zatopen úplně celý průzračnou vodou. Poslední výklad, a vracíme se kilometr a půl zase zpět. Hupsneme do busu, a jedeme zpět na Smíchov. Tam přesedáme na metro a šup na Zličín. Přestupujeme do auta, a jedeme do POPu, protože Ivana prý slyšela, že jim klesají tržby. No, aspoň si dám v klidu kafe na terase.
Hurá, POP zachráněn, můžeme jet domů.
Doplnil jsem videa i k příspěvkům ze:
0 Komentářů