od Karel Řehák | 9. 7. 2006 | Dovolená 2006 - Okolo komína
Dneska vyrážíme na delší výlet: Praha letiště a Kluky. Cestou do Prahy si užíváme kvalitní jízdy po dálnici. Po dálnici, po které kráčel Praotec Čech na Říp. No, nicméně po necelé hodince odbočujeme na letiště, ale ne k budovám ČSA, nýbrž jedeme k obci Přední Kopanina, přímo na začátek přistávací dráhy 24. Sotva zaparkuje, začíná přehlídka přistávajících letadel. Po tu dobu, kterou tam trávíme a fotíme, přistávají v tříminutových intervalech. V jednu chvíli nám vír vznikající za letadlem málem odnesl i maminu. Čas příjezdu byl tak kvalitně naplánován, že vidíme přistávat i nákladní jumbo z Číny.
Pak odjíždíme k Písku, do Kluk. Babička už nás vyhlíží dalekohledem před Věry barákem. Vyhazujeme kotvu a brzdíme! K obědu dostáváme super kančí gulášek a pivko jako křen! Pak se jdeme juknout na dvorek a na zahradu mého dětství. Kuba buší do špalku a láká slepice na tlučené kosti. Slepice chtějí ale sežrat nás!
Potom jedeme k Věrce na kafe a několik kilo rolády. Jdu se před cestou zpět chvilku natáhnout. Pak přichází bouřka, ale venku se moc (vůbec) neochladilo. Před Prahou si vychutnáváme asi dvacetikilometrovou kolonu….
od Karel Řehák | 8. 7. 2006 | Dovolená 2006 - Okolo komína
Dnes začíná výprava až po obědě. Čekáme totiž na babičku, až se vrátí z dovolené. Pak hned startujeme na výlet do Kryr, kde má býti rozhledna. Jedeme asi milión kilometrů po děsný silnici, až dorážíme do místa činu. Parkujeme a rozhledna skutečně ční nad městečkem. Cestou tam ještě fotografuji sochu nějakého Čulibrka, pak stoupák na dvojku a jsme tam. Kupujeme jízdenky na kabinkovou lanovku a jdeme po schodech na vrchol věže…
Jeden párek byl byl tak rozběhnutej, že přehlédl východ na ochoz a vletěl do technických prostor Eurotelu a T-Mobilu :-)))))
Výhled odpovídá ceně vstupného….
Pak se jedem juknout na nějaký skály, co mají stát v řadě, ale děsně leje, tedy jedeme domů. Cestou se stavujeme v Tesco a pak připravujeme věci na večer. Bude totiž párty.
Babička nejdříve dělá že ne, ale pak se zapojí do hovoru, do jídla a do pití. To nejvíce, asi je po mě…
Začalo pršet, stěhujeme se tedy do baráku a paříme tam. Pak babička šestým smyslem vyciťuje, že se bude končit a kvapem mizí. No nic, uklízíme jen dva…..Přestává pršet….
od Karel Řehák | 7. 7. 2006 | Dovolená 2006 - Okolo komína
Dnešní den se hodláme vydrápat na nejvyšší horu Českého středohoří, tedy na Milešovku (836,6 m.n.m.). Auto parkujeme v obci Černčice na úpatí kopce. Před náma se tyčí „královna Českého středohoří“.
Z geologického hlediska je Milešovka kupou, budovanou sodalitickým trachytem. Její svahy, které dosahují sklonu až 30°, pokrývá přirozený lesní porost. Vytrvalé působení silných větrů na smrkový porost ve vrcholové části hory má za následek formování větví do tzv. vlajkových a bajonetových tvarů. Bohužel je v současnosti tento přírodní úkaz prakticky zcela zničen nepříznivým působením imisí. Z biologického hlediska jsou velmi ceněny také bezlesé části hory. Jedná se o skalní výchozy, sutě a skalní stěnu „Výří skály“ při jihozápadním úpatí. Právě v těchto místech se nachází většina významných druhů rostlin. S nejvzácnější evropskou orchideou, zvanou „jazýček kozí“, objevenou zde v roce 1874, se ale na Milešovce dnes již nesetkáme. Zato se zde vyskytuje řada chráněných druhů ptactva, hmyzu a měkýšů.
Lezeme, suneme se, potíme se, pomalu na kopec. Vršek kopce je samej strom a výhled nic moc. To z Lovoše, to bylo něco… Je tu i bufík, ale zavřený! To na Lovoši… No nic, vydáváme se na cestu dolů. Je zajímavé, že cestou zpět se vůbec nepotíme. Skáčeme do auta a jedeme se podívat do obce Milešov, co že je to tam za zámeček či hrad na skále….Dostáváme se až k němu, ale je tam závora nikde žádná cedule tak odjíždíme. Až z internetu se dovídáme, že: „Přírodní scenerii využili již budovatelé zdejšího gotického hradu, ale velmi citlivě ji dotvořil architekt zámku i kostela sv. Antonína Paduánského Antonio della Porta. Stavebníkem zámku byl Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, hrdina bitev proti Turkům, v jehož zámeckých komnatách bývala kdysi proslulá galerie s obrazy od Raffaela, Tiziana i Rubense. Objekt dnes slouží jako domov důchodců.“
Večer přijíždějí Bárů, sedíme, kecáme, pečeme a odháníme psa, který aportuje všechno v dosahu!
od Karel Řehák | 6. 7. 2006 | Dovolená 2006 - Okolo komína
Ráno vyrážíme spolu se Zelenkovic klanem do Evropy. Tedy přesněji do Německa, do příhraničního městečka Altenbergl. Je tam muzeum dolování cínové rudy. Nejdříve procházíme starou třidičku, ve které je zřízena expozice a je tam i třídící linka, kompletně zachovalá…
Pak fasujeme klobouky a jdeme čekat ven na průvodce. Půjdeme spolu s výpravou skřítků, tak že jsou trochu zmatky. Nu nakonec vyrážíme do nitra hory. Průvodce vykládá dětem tak sugestivně o podzemních strašidlech, že přesto že mu nerozumím ani slovo, začínám se bát…
Z podzemí je přístupná jen jedna štola, tipuju že to bylo dříve větrací nebo dopravní dílo. Jsou tam ukázky vrtacích strojů a a pak různé ukázky naznačující práci v dole.
Po „vyfárání“ se naše skupina trhá na dvě menší samostané jednotky. Část jde na sever, část na jih. Naše družstvo míří na Komáří vížku (bez které by si Ivana ani nedovedla představit tuzemskou dovolenou), druhé družstvo, tedy družstvo „B“ jede na bobovou dráhu.
Dorážíme na Komárku. Letos před náma nejsou důchodci, ale skupina kolistů. A na jednu dvojsedačku se vejde jen jeden s kolem, tzn. že čekáme a čekáme. A nakonec frčíme vzhůru! Jako vždy je počasí superiózní!!! Koukáme po kraji, obědváme, zase koukáme a chodíme po kraji.
Cestou dolů začínají přicházet mraky. Po příjezdu domů zakrýváme dřevo, aby nám nezmoklo. Večer negrilujeme…
od Karel Řehák | 5. 7. 2006 | Dovolená 2006 - Okolo komína
Dnes vyrážíme již dopoledne, abychom si dnešního dne pořádně užili. Čeká nás výstup na Lovoš, na hrad Kamýk a na rozhlednu Varhošť.
Nejdříve se tedy suneme směrem k Lovosicím a vyrážíme na Lovoš (570 m n.m.). Kopec jako prase, ale cestou a hlavně nahoře, super výhled!!! Nejstarší „ochranná chatrč“ na Lovoši byla zbudována již v letech 1891 – 92. Dřevěný přístavek s noclehárnou za první světové války shořel. Místo něj byla postavena pod patronací knížete Jana Nepomuka Schwazenberga nová chata, slavnostně otevřená 7. září 1924. A normálně tam funguje bufík :-))) Pivko, klobásy, hranolky a tak podobně…. Koukáme, jíme a fotíme okolí. Dostávám super nápad, oslavit tam narozeniny, ubytování možné!
Pak klušeme dolů z kopce do autíčka a přesouváme se na hrad Kamýk (511 m n. m.). No hrad, vypadá podobně jako sídlo kolotočářů u nás ve vsi… Hrad byl postaven na tak strmém kopci, že se do něj nedostali ani majitelé… První historická zpráva o hradu se nachází v listině krále Jana Lucemburského z 10.1.1319. Král dává Jindřichovi Kamýk a hrad Kamýk do manského držení jako náhradu za vynaložené prostředky na jeho stavbu a přidává ves Žalhostice. Výhled opět super, vedro taky.
Přesouváme se na rozhlednu Varhošť (639 m n. m.). Do takhle prudkého kopce jsem ještě nelezl. Výstup na Zlatník je proti tomu procházka v parku. Tentokrát se jedná o rozhlednu ze železa, která byla zrekonstruována před třema roky telekomunikační firmou. Ivana zůstává v polovičce, já se vyškrabal až na vršek. Cestou zpět se stavujeme u Ivaniný kamarádky z války. Mají krásný domek a psa a prý i děti a oba (tři i se psem) jsou super!
No a pak už rovnou domů, ke krbu….
