Šestý den

od | 30. 9. 2005 | Dovolená 2005 - Řím

Budíček! Někdo nás s Honzou přivázal k posteli. No nic, tak tu hold zapustíme kořeny. Bohužel, Ivana nás rozvázala. Jdeme na poslední snídani s tučňáky. Cestou zpět se schovám na záchodě. Marně, našla mě. Honza se mezitím převlékl za otce Josefa a zametá dvůr. Poznala ho!
Jdeme tedy na poslední procházku Vatikánem. Honza se ještě jednou pokouší o útěk, ale marně.
Bereme kufry a tradá na šedesát čtyřku. Tou na Termini a pak taxíkem na Čampíno. Tady tvrdneme jako trubky, páč let byl odložen.
Do letadla vstupuji jako první a zabírám nejlepší místa. Máme dvě okénka. Vzlet byl pod úhlem asi šedesáti stupňů a nad městem letěl jen na dvojku. Pak přidal, vylétl nad mraky. Chvilku čučíme z oken, pak střídavě spíme. Při klesání před Prahou prolétáme hejnem mraků. Letadlu se to asi líbí, protože bláznivě poskakuje a kymácí se ze strany na stranu a nahoru dolů.
Pak se již přibližuje k dráze třicetjedna. Asi padesát metrů nad zemí najednou buch, buch, podvozek se zatáhl, pilot zařadil trojku a během dvaceti vteřin se ocitáme zpět pod mraky a míříme zpět. Letuška (moc pěkná stehna) zvesela odhupkala za piloty. Když se vrátila, pilot ohlásit, že má všechno pod kontrolou, že se tam jen připletlo jiné letadlo a že si přiblížení zopakujeme ještě jednou.
Přistáváme, bereme kufry a jedeme domů.

Pátý den

od | 29. 9. 2005 | Dovolená 2005 - Řím

Ráno, stejně jako každé jiné, otevřu oči:-) Po snídani jdeme na místní rail station. Koleje jsou natažené do Fiumicina na letiště, kam nás Honza pozval. Prý to musíme vidět. Mňo, po shlédnutí asi patnácti procent všech budov a areálů, se už nedivíme, že si vzal tenkrát taxíka. Je to nesrovnatelné. V kavárně si dáváme kávičku a croisant a čumíme a čumíme. Pak jedem busem do Fiumicina. Hezké městečko u moře. Dlouho si medíme na molu, pozorujeme rybáře, lodě a letadla. A opékáme se. Pak pětkrát obejdeme město, než najdeme zastávku autobusů. Řidič z radosti, že mu Ivana nechala padíka, udělá s námi okružní jízdu po městě, pak ale na konec zamíří na letiště.
Odtud jedeme rychlíkem na Termini, a pak linkou kapsářů (64) domů. Následuje obědo-svačina a pak cesta na Navonu. Ještě za sluníčka přicházíme na náměstí. V restauraci je místo, číšník přiskakuje a připravuje nám stůl. Pak přichází s kouskem papírku, že udělá objednávku. Bobeš ho posílá pro á-čtyřku. Máme objednáno: já mozzarelu s prosciuttem, pivko, a červenou dvojku. Bobeš si dává pizzu a colu a Ivana havajský salát. Pak následoval vanilkový doutníček. Potom jsme třikrát obešli náměstí, aby se do nás vešla ještě zmrzlina. Bez té přeci nemůžeme odejít! Dáváme si sice malé porce, ale i tak jsme najedený na tři dny dopředu. Odcházíme. Na poslední chvíli se s Honzou zakusujeme do okapu. Ivana nás táhne za nohy však dál. Docházíme domů a padáme břichem napřed do postele.
Ještě před tím zjišťujeme u svatého otce, kde mají nocležnu v Benátkách.