Předposlední den věnujeme celodennímu odpočinku na pláži, potápění a focení ryb. Ani jsme nešli do restaurace na oběd, ale dali jsme si grilovaná játra a hranolky, typické arabské jídlo, přímo na pláži. Asi kolem čtvrté odcházíme na setkání s dalšími Patokryjany, kteří jsou ubytovaný naproti přes záliv. Pak se vracíme na pokoj, tedy já, a Ivana na balkon, kde máme předvečeřní pauzu… No, a pak tedy večeře a opět posezení u baru následované posezením u Válečků na terase.
Vstáváme ve třičtvrtě na pět a za půl hodiny vyrážíme na výlet do Luxoru. Máme před sebou čtyři hoďky jízdy autobusem. Takže já upadám do hlubokého spánku, Ivana střídavě chrupe a střídavě čumákuje a poslouchá delegáta. Byl to velice vtipný človíček s dobrou češtinou a znalostma. Jako první přijíždíme do Karnaku. Tedy už jsme něco podobného viděli ve Foru Romanu, ale tohle bylo něco úžasnýho. Když sloup, tak aspoň o průměru tři metry, když trpaslík, tak dvacetimetrovej… Pak autobusem poskočíme k dílně na výrobu papyrusu. Tak jak už to bývá, ukázka trvala pět minut a následovala prohlídka galerie. Neboli prodejní galerie a klasické: odkud jsi, Čech, to znám, Karel Gott, super prajs 🙂 . No ale, my jsme odolný, takže po chvilce vycházíme ven… Pak další skok busem a jsme u Nilu. Vydáváme se na projížďku lodí po řece proti proudu, a pak přistáváme na druhém břehu u restaurace, kde nás čeká oběd. A po obědě spousta žebrajících dětí. Byla jich taková tlupa, že je musel odehnat voják se sapíkem. Hustý. Autobusem pokračujeme k Memnonovým kolosům. Jsou to dvě obrovské sochy. Pecka! Více pak u fotek. Pokračujeme do alabastrové dílny. Stejně jako v předchozím obchodě. Ukázka výroby a naháněčka do obchodu. I když nebylo to tak zlé. Přesto jdeme po chvilce z obchodu ven, podívat se po okolí. Tam se na nás nalepil malej kluk a furt otravoval. Toho jsme setřásli rychle, ale když jsme se vraceli přiběhla krásná malá holčička, a samozřejmě také žebrala. Chtěla všechno, nejvíce však bombón. Ivana měla nechtěla jí ho ale dát. Nakonec jsem jí ukecal, protože oči tý malý žebračky mě dostali, a jen kvůli mně jí ho dala. Tak jsme udělali dobrej skutek. Jen doufejme, že se neukáže někdy v Čechách s pásem bomb kolem těla… No a jedeme dál. Nejdříve k Zádušnímu chrámu královny Hatšepsut. Těžko se dá to kolosální dílo popsat. Musí se to vidět aspoň na fotkách, a tam to popíšeme podrobně. Prostě, bylo to úžasné, a kupodivu tam bylo málo lidí. Z parkoviště autobusů nás po překonání tržnice odvezli k chrámu vláčky. Naučil jsem se dělat 360 stupňové fotky, které na Facebooku vypadají úžasně, a doufám, že půjdou vložit i na blog, protože to je opravdu jiný pohled na svět! Z chrámu se přesouváme jen pár kilometrů dál, do Údolí králů, podívat se na hrobky. Nesmí se uvnitř fotit, ale je to tak úžasné, že po skončení kupujeme CD s fotkama. Nakonec jsem pár fotek udělal, když jsme procházeli mezi hrobkama. Tam se to tak nehlídalo. No, a pak už nás čekala skoro čtyřhodinová cesta zpět, večeře a posezení u baru.
Níže si prohlédněte panoramatický snímek (pohybujte s ním myší, na mobilu náklonem).
Ráno začíná stejně jako v úterý, ale s tím, že laguny obcházíme, a pak se v nich celé dopoledne rácháme. Úžasné! Pak opět přicházíme k molu, kde sledujeme šnorchlující dovolenkáře. Následně se vracíme přes pláže na hotel na oběd a na odpočinek. Cesta v pantoflích po plážích byla docela namáhavá, ale došli jsme. Oběd a odpočinek na pokoji. A pom? A potom se Ivana téměř před důchodem vrhla na potápění! Tedy spíše na šnorchlování. Zaslouží si ovšem obrovskou pochvalu. A světě div se, zalíbilo se jí to!!! A je fakt, že bylo na co koukat. Spousty ryb, sasanky, paráda. Takže odpoledne trávíme u moře. No a večer? Klasika. Obžerství a posezení na baru.
Ráno výkrm, a pak se jdeme projít kolem hotelu, páč se nám nechce celý den trávit u baru a na pláži. Vyrážíme z brány, kde jsme museli nahlásit číslo pokoje, kdyby nás unesli, ale věděli jména a o kolik porcí mají vařit míň. Jdeme nejdříve doleva po silnici, až na konec resortů. Tam se stáčíme zpět, ale vlezeme na poušť a jdeme směrem k moři. Přicházíme k lagunám, které jsou zakutané v poušti, ale přitom jsou spojené s mořem. Je to úžasná hra barev. Od bledě modré až po hodně tmavou modř. Následně přicházíme k molu, které vede více než sto metrů do moře, na jehož konci se dá šnorchlovat. Pak se vracíme pomalu domů a na pláž a oběd… odpoledne trávíme na pláži a večer na baru.
Po snídani se jdeme vyvalit na pláž, kde vydržíme až do oběda. Pak chvilku spánku na pokoji a zase pláž. Po vykoupání to balíme, a jdeme se podívat po pláži tentokrát doprava od hotelu k dalším resortům. Je to hezká procházka, zakončená kvalitní večeří. Pak jdeme chvilku posedět na bar a šup do peří.