Let nad Pato

Let nad Pato

Na „úterý“ už delší dobu chodí s námi jeden truhlář. Co by nebylo až tak zajímavé, ale mnohem zajímavější je to, že je zároveň pilotem. A tak jsme jednou dali řeč, že bych potřeboval vyfotit Patokryje na obecní web. No, slovo dalo slovo, a já čekal šestnáctého října na Mosteckém letišti. Že poletíme ultralehkým letadlem jsem věděl, ale to co přiletělo, to bylo pár svařených trubek omotaných plachtou. Nu což, když on přiletěl z Pesvic, co bych já nemohl lítat nad Pato. Nasoukal jsem se dovnitř, připnul pásy a letíme. Bylo krásně, vítr se ani nehnul. Nad Pato pilot říká: „otevři si dveře, ať lepší vidíš“. No dobrý, tedy. Odjišťuji zámek a odklápím dveře. Opravdu divnej pocit, mít vedle sebe díru. Přeci jenom, třista metrů je třista metrů… Ale prý se říká, že si člověk zvykne na všechno. Takže za chvilku už mám nohu vystrčenou ze dveří a opírám se s ní o vzpěru křídla.

Fotky jsou pěkné, a jsou TADY.

Já v kuchyni

Já v kuchyni

Po dlouhé době jsem se usalašil u sporáku, abych něco uklohnil. Bobešáci se vraceli z NDR, kde nakoupili mušle. Zakonzervované v mořské vodě, ale živé. Prý. Nu, balíček byl asi čtyři dny starý, a na etiketě stálo, že vydrží ještě pár dnů, tak to testneme. A skutečně, když jsem balíček kuchnul, zavoněla z něj mořská voda, a když jsem pak házel mušle na pánev, otevřeli se úplně všechny!

Nejdříve jsem vyrobil mušlovou polévku, kterou jsem poprvé ochutnal kdesi u Bari. A povedla se. A povedla se opravdu hodně! A jako hlavní jídlo jsem udělal těstoviny s mušlema. Ještě teď se olizuju.

A úplně nejlepší na těch italských jídlech je to, že je příprava strašně jednoduchá!

Jak se mi to povedlo, se můžete podívat TADY.

Na letišti

Na letišti

Po hodně dlouhé době jsem vyrazil do Prahy na letiště fotit letadla. Až cestou tam jsem zjistil, že hlavní dráha je do devatenácti hodin uzavřená, takže jsem musel jet do Hostivic, což zas není takový problém, ale… V Hostivicích se musí nechat auto a k dráze 12/30 se musí jít necelé tři kilometry pěšky. Což by taky nebyl až takovej problém, ale ve více než třiceti stupních a za úplného bezvětří, to už byl docela záhul. No ale vyplatilo se! Kromě klasiky, tedy B737 a A320/319 se tam také ukázal Korejský B747 a Emirátská A380. A na závěr sedla Česká A330. Fakt super. Když už jsem si už šlapal po jazyku, přejel jsem nejdříve do OC Šestka pro pití, a pak jsem pokračoval na hlavní dráhu 06/24, která se akorát otevřela. Bohužel se ale začalo už rychle stmívat, tak jsem moc fotek neudělal. Ale objednat si tam pokoj v blízkém hotelu, otevřít si sedmičku vína, byl by to pěkný večer. Tak příští rok…

A fotky z letiště jsou TADY.

Mistrovství ve svíčkové

Mistrovství ve svíčkové

V sobotu jsme se po několika letech konečně vykopali jet se podívat na Mistrovství ve svíčkové, které se už přes dvacet let odehrává v Červeném Hrádku. I když, loni jsme se tam vlastně vypravili, dokonce tam nebyla ani tlačenice. No nebyla, protože se to konalo až další týden 😀 .

Tentokrát soutěžilo dvanáct účinkujících, ale podle moderujícího Martina Zounara jen málo vzorků připomínalo svíčkovou. To nám po skončení soutěže potvrdil i Marian, který se již několik let akce zúčastňuje jako porotce. Bylo to prý kyselé, žluté, prostě blééé.

Okamžitě nás napadlo, že na příští rok přihlásíme do soutěže svíčkovou babičky Hany! Je to sice tchyně, ale svíčkovou umí fakt luxusní! 😆 .

Na akci bylo poměrně dost lidí, ale stánky s občerstvením jen dva 🙄 . Takže po tom odpoledním stání jsem přijel domů vysušenej jak treska.

A pár fotek z akce je TADY.

Výměna střešáků

Výměna střešáků

Letos jsme se konečně rozhoupali k výměně střešních oken. Začalo to opravou úžlabím střechy, kterým nám zatejkalo do baráku několik let. Ale posledních pár slejváků náš přesvědčilo, že se to opravit musí. A když byl pokrejvač na střeše, tak se ptá jestli víme, že máme úplně shnilá střešní okna. Jasně že to víme… Už několik let nejdou zavírat, netěsní, no prosně děs, běs! Krátce jsme se zamysleli a jdeme do to. Ve čtvrtek dohodnuto, v pátek jsou okna v garáži a v pondělí jsou zabudovaný. Prostě rychlovka. Zároveň kupujeme sluneční clony a zatemňovací rolety do každého okna.

A ještě pro úplnost. Koupili jsme bezúdržbová okna od firmy Velux. Mají horní ovládání, zabudovanou ventilaci, filtr proti prachu a hmyzu, speciální těsnění a jsou v bezúdržbovém provedení.

No co, do toho Říma poletíme v první třídě příští podzim, to vydržím :mrgreen: .

A fotky z výměny jsou TADY.

Konečně fotky z New Yorku

Konečně fotky z New Yorku

Trvalo to dlouho, hodně dlouho, ale konečně jsou tady fotky z dovolené z New Yorku. Nejdříve mě trápil software na výrobu fotogalerie, pak zas nebyl čas… Ale než se mi podařilo fotogalerii vyrobit, podařilo mi alespoň udat všechna koťata. Zůstalo nám jen jedno, které až nápadně připomíná Luckyho, který nás předloni opustil po sedmácti letech…

Fotky z New Yorku jsou TADY. Takže nalejt sklenku červeného a může se prohlížet…