Prase

Prase

ZabijačkaSobota, úplně obyčejnej den. Budím se brzy nad ránem. Jdu si do schránky pro noviny, toaleta. Spláchnu a nenapouští se voda. Zamrzla. Jdu znovu ven do garáže pro ohřívač, spouštím ho a jdu si znovu lehnout. Jen zavřu oči, přihlásí se o slovo budík. No dobrá. A ejhle, voda už rozmrzla. Paráda. Oblékám se a přesouvám se na jižní konec vesnice do suterénu Karlova domu. Tam už čeká pár dalších aktérů dnešní akce. Dnes je totiž ZABIJAČKA!!! Řezník začíná porcovat maso, a mezi nás, manuélos, rozdělí další práci. Lámání a máčení housek, loupání cibule a česneku, krájení cibule, mletí masa:-). Kolem desáté jedeme s Láčou do Mostu pro dort. Pro veledort. Nakládáme ho a mažeme zpátky. Cestou ještě kupujeme čerstvý chléb. Dort vysazujeme doma, jedeme se podívat, jak má Alíšek zmáknutý rozmísťování lavic na večerní pokračování akce. Když už je asi po čtvrté přesouvá z jednoho konce garáže na druhý, skáčeme do auta a vracíme se k praseti. Cestou nabíráme Ivanu. A přijíždíme na základnu akorát v čas. Akorát se servíruje ovárek. A tak se cpeme, co se dá dělat. Sotva to do sebe nasoukáme, je tady pečený guláš. Takže další pivo, rozepnout knoflíky a s chutí do toho. Mezitím se již v hrnci vaří tlačenky a probíhá příprava na plnění jitrnic. Pak na pár hodin opouštíme hody, abychom se pak kolem šesté znovu sešli u Kuby v garáži, kam se mezitím převezlo zpracované maso: jitrnice světlá, jitrnice tmavá, tlačenka světlá, tlačenka tmavá, prejt a hektolitr tmavé polévky. A k tomu každý přinesl nějakou tu ňamku z domova, a nějaké to pití. A sud s pivem už tam také čekal. Pak už jen předat dort oslavenci Pepovi a zábava může začít. A začala: tanec, karaoke, jídlo, pití, chvilka odpočinku, a tak pořád dokola. Babička Hana tancovala tak urputně, že se nás spoluslavící dotazovali, kolik že jí je to vlastně let! Domů odcházíme po jedné hodině. Doma nás už čeká Kuba, který se vrátil z plesu spolu s Ondrou, který to lehce přepísknul s alkoholem. Kolem druhé si ho odváží lehce vytočená švagrová.

Druhý den vylézáme z pelechu poměrně brzo. Následuje lehká snídaně, a pak hurá na oběd a pro zbytky do garáže. Dojíždíme jídlo i pití, a konstatujeme, že tahle akce byla opravdu povedená!

A pár fotek je TADY a video je TADY.

První výprava do Prahy v roce 2012

První výprava do Prahy v roce 2012

Kleopatra

Někdy na přelomu roku zjišťuji, že se opět hraje muzikál Kleopatra, které jsem dosud neviděl. Ivana i kamarádka mi sice tvrdí, že jo, ale jsou to poplety. Lístky se dají objednat na webu, tak šup tam, ale co to vidí oko mé krátkozraké??? Jediné volné lístky jsou od dvanácté řady dál. Kdybych náhodou ohluchnul, tak bych z té dálky bych ani Vojtka nepoznal. Jo, to jsem nenapsal, v hlavní roli Marián Vojtko, ale to je jasňačka, jinak by jsme tam ani nejeli, zvláště pak, když se Ivaně o něm zdá!!! No co naplat, ale volám Petře, jestli by tam nebyl nějaký vhodný lístek pro nás. A byl. Druhá řada, uprostřed!

Takže super, po obědě a malé chvilce odpočinku, vyrážíme do Prahy. Stavujeme se ještě u Kuby v bytě, něco tam poštelovat, a zhruba po hodince jedeme do centra. Parkujeme v Paladiu, a nejdříve jdeme do divadla Brodway pro lístky na sólový koncert Mariána Vojtka. Zlatá Petra! Tentokrát jí nesu i několikrát slibovanou čokoládu. Ivana cestou říká, že když hráli Kleopatru před lety právě v tomto divadlu. Nu, dnes jí hrajou v divadle Hybernia.

Přijdeme před Brodway, divadlo zamčený, tak volám Petře, ať si pro mě přijde. Ivaně říkám, ať jde se mnou, že tam bude Vojtko. Odpověděla něco ve stylu, že nebude dělat křoví. A měla smůlu. Byl tam, už v kostýmu!!! Nakonec jsem byl na vině já, protože jsem jí prý málo přemlouval:-). Bylo nám divný, že v tom kostýmu bude pak muset přejít do druhýho divadla.

Jdeme do Paladia se najíst. Při jídle se jen tak pro jistotu podíváme na lístky a co vidíme??? Kleopatra se nehraje v Hybernii, ale v divadle Brodway. A tak se zase vracíme zpátky. Tajně doufám, že tam nepotkáme naší kamarádku, abychom jí nemuseli vysvětlovat, proč se tam tak motáme.

Představení bylo jako vždy perfektní, docela překvapila Kamila Nývltová. Cesta domů už proběhla normálně.

Silvestr 2011

Silvestr 2011

Silvestr

Vánoce jsou za námi, žádná dovolená už není, tak tradá do práce. Tam je celkem mrtvolný klid, tak že katastr střídám s působením na radnici. V úterý jsme řešili, při pravidelné návštěvě výčepu, jak budeme trávit Silvestra. Nakonec někdo plácnul: tak rozděláme venku oheň a budeme u ohně jako houmelesáci. A jak už to v našem kolegiu bývá, ve středu byl připravený krásný houmelesácký sud, dole s vypálenejma dírama, no nádhera. V onen den D, přivážíme babičku Zdenu, a pak se jdeme podívat k Sobíkům a k Zelenkům. A pak už jen doma nabrat zásoby a mažeme k sudu. Tak už je zábava v plném proudu, počet účastníků, 20 až 25. Počet se průběžně mění. Zábava je super, jídla šest půlek, pití se počítá na hektolitry.

Blíží se půlnoc, tak na půl hodinky opouštíme kamarády a přátele, a jdeme domů k babičce, Kubovi a Odině. Ta tráví půlnoc statečně s námi o obýváku. Ale šampíčko nepila. Po přípitku se loučíme, Odina jde spát ke Kubovi do pokoje, a my jdeme k sudu.

Zábava stále v plném proudu, a prý možná přijde kouzelník. Kouzelník nepřišel, ale přišla babička Hana. Palec nahoru! Mezi půl druhou a druhou odcházíme domů:-)

Ráno, žádný bolehlav ani vlnobití v žaludku. Dáváme snídani, zapřaháme Odinu, a jdeme na Novoroční procházku. Jenže, u sudu už se zase topí, tak lehce přibrzčujeme, na panáčka, a pak brzdíme na polívku. Z procházky nic není, pak házíme Odině míč na provaze alespoň do pole. Když jsme se pak po dvou hodinách vraceli domů, vypadala jak hroch, který vylezl z bláta.

Oběd, spánek, svačina a všichni odjíždějí. Jsme sami, ticho, klid. Oba skáčeme na počítač, a za dvě hoďky máme vybranou jarní dovolenou!!!!! Víc se najde TADY.

Vánoce…

Vánoce…

Polská krev

Tak, měsíc utekl jako voda a jsem tu zpět. Co se mezitím událo, nastíním v několika málo řádcích. Praha nám nějak přirostla k srdci, takže po Polské krvi, vyrážíme do Prahy znovu, a tentokrát na muzikál Quasimodo, v divadle Hybernia. Hlavní roli opět ztvárnil božský Marián. Po skončení představení zůstáváme asi hodinku na rautu, a pak uháníme k domovu. Doma se zatím pomalu (opravdu pomalu) dokončuje fasáda. Do Prahy se ještě párkrát vracíme makat na Kubově bytě. Jednou tam jedeme makat s tím, že si pak dáme žraloka v jedné božské restauraci, jenže:-) Dokončíme naplánované práce, převlíkneme se, sbalíme nářadí a šup k autu. Jenže auto bylo v prd**i. Tedy odtažené měšťákama na záchytné parkoviště. Celkem je chápu, den před tím obvinila státní policie ředitele městské policie, z přijímání úplatků, takže msta byla sladká. Hodinu a půl si jedeme MHD pro auto, pak jsme chtěli na žraloka, jenže mi nešla navigace, tak že prd. Večeříme v mekáči a pádíme domů.

Mezi další návštěvou Prahy, proběhla ještě oslava u Vaňků, ze které mám jednu vtipnou příhodu, se kterou jsem měl již několikrát při vyprávění v různých kolektivech obrovský úspěch. V obavě o svůj život, ji zde bohužel nemohu publikovat:-)

Hurá, hurá, fasáda je dokončena. Museli sice předělat štítovou zeč, ale nakonec dopadlo všechno dobře.

A už jsou tady Vánoce. Dva dny před rozbalováním dárků jedeme opět do Prahy. My dva, babička Hana a Uršula Kluková. A jedeme kam? Do divadla Karlín. A jedeme na co? Na Polskou krev. A hlavní roli hraje kdo? No přeci Marián Vojtko. První třetina byla na mě moc pomalá, ale pak se to rozjelo, a nakonec jsem se musel přivázat k sedačce, abych netleskal ve stoje!

Povídání na tomto webu je absolutně apolitické, ale musím dnes učinit jednu výjimku. Pár dnů před Vánoci zemřel prezident Československé a následně pak České republiky, pan Václav Havel.

A jsou tady Vánoce. Letos proběhli nějak v poklusu, ale dobrý. Stromeček jsme museli pořádně oholit, aby se pod něj vešly všechny dárky!!! Byl jsem strašně hodnej, a jak jsem tak koukal, ostatní taky. Před samotným nadělováním, jsem si ještě musel odskočit SEM, ale pak už jsem byl jen doma!!!

Už se to blíží…

Už se to blíží…

PremiéraJak tak koukám, už jsem sem hezkou řádku dní nic nenapsal. Musím to napravit, takže hezky popořadě. Na konci září jsme i se zvířátkama (Bobík a Oslík) ještě stihli muzikál Dracula. Už jsme ho sice viděli, ale když ten Vojtko tak škemral aby jsme zase přijeli… Přeci mu nezkazíme večer, že? Představení bylo přesně podle očekávání superiózní!
Následující víkend jsem si udělal sólo výlet do Prahy na letiště. Přiletěl se tam ukázat Airbus 380. í‰ro pěkný, ty davy lidí taky. Ale stálo to za to!
Pak už tu byl říjen a opět jedeme do Prahy, tentokrát se jedeme kouknout ke Kubovi do bytu, pak ke Sváťovi do Čestlic, a pak do restaurace Brasileiro,  zakousnout se do masa z mladých býků. I tady se obsluha snažila, aby se nám tam líbilo. A líbilo!!
Na našem domečku začala rekonstrukce fasády. Průběh dobrý, ale štít tak neskutečně zmrvili, že ho musejí předělat.
V následujícím týdnu jdeme v Mostě na koncert Vivaldianno, tedy na Jaroslava Svěceného a Michala Dvořáka. Hezký a moc zajímavý projekt je to. A už tu máme neděli, a to pro změnu jedeme zase do Prahy. Tentokráte do divadla Karlín a na operetu Polská krev. No co dodat? Opět super!!!
Tak, a teč se konečně dostávám k té fotce nahoře. už jenom dvakrát vyspíme a jedeme na premiéru muzikálu Quasimodo do divadla Hybernia. Trapl, Vojtko, hmmmmmm…..