A je tu konečník roku. Tak asi jako všude jinde se i u nás doma uklízí, i když mi není moc jasné proč, když se Ježíšek narodil ve chlévě, a tam byl nějakej bordel. No ale, jak se zdá, Ivana to musela nějak odflinknout, protože se stavil i u nás, a protože se cítil jako doma, něco nám tu pod stromem nechal 🙂
Ještě před Štědrým dnem se vypravujeme do Prahy (po kolikáté letos už asi nikdo nespočítá) na koncert. Na koncert Mariana Vojtka. Když byl u nás, tak jsme mu slíbili, že se na něj přijedeme podívat. Jak je to možné, že máme lístky v první řadě uprostřed, se už asi nikdy nedozvíme 🙂 . Zpíval tak jako vždy hodně dobře, první dvě písničky trochu tréma, ale ta pak spadla a on v jednom kuse zpíval dvě a čtvrt hodiny bez přestávky. Klobouk dolů!
Před koncertem jsme ještě stihli zaparkovat auto na Flóře, pak se jet ubytovat do Clarionu (tentokrát se slečna Karin hodně vytáhla, když nám zajistila apartmán s výhledem na Hradčany). Po zabydlení se jdeme za Bobem na parník, dát si svařáček a cukroví. Pak následovala lehká večeře a honem do divadla Broadway.
Po koncertě se jdeme juknout na Staromák. Dávám si opět svařáček a klobásku. Mají to tam hezký, ale nemaj ani kousek sněhu. (I: Povedlo se mi vylít půl svařáku na kabát 🙂 ). Cestou na hotel si kupujeme něco na zub (nejdůležitější byla čokoláda pro Ivanu). Z hotelového okna se pak kocháme krásným výhledem na osvětlené Hradčany:-)
Ráno si jedeme pro auto na Flóru, následuje krátká údržba Kubovo bytu a znovu návštěva parníku. Tam si dáváme kafčo a následně frčíme Láčovi pro jedny dvířka do Sykory. Ukázalo se, že ne jedny, ale šestery, a ne dvířka, ale dveře jak do chlíva. Nakonec se nám to všechno podařilo narvat do medvěda a uháníme k domovu.
Pak následovalo docela divokých čtrnáct dnů a jsou tady Vánoce. V sobotu před dnem dárkůbrání jdeme ještě na Rybovku do Docela velkého divadla v Litvínově. No, ono by bylo asi mnohem výstižnější, kdyby se jmenovalo Zaplať pán Bůh, že ještě nespadlo. Inu, těžká doba:-)
Zpíval již z Patokryjí známý soubor Vox Melodica II. Před Rybovkou sbor zazpíval asi pět kratších skladeb, to bylo moc hezké. Ale samotná ryba trvala čtyřicet minut, a to už mě tedy nebavilo.
A pak přišel Ježíšek! Tak jako v minulých letech, kupa jídla a ještě víc dárků. Buď jsme všichni byli fakt tak hodný, nebo má ten stařeček tolik peněz 🙂
Mezi Vánocema a Silvestrem se šlo jen dvakrát do práce, takže super. Silvestra trávíme tak jako loni na ulici, mezi dvěma, dřevem naplněnýma, sudama. Jídla dost, pití mnohem víc, jen lidí bylo o něco méně než loni. Na samotnou půlnoc běžíme domů popřát Odině a hlídat babičku před dělobuchama. Nebo to bylo obráceně??? Kolem půl jedné jdu přednést zdravici do hospody, a pak zpátky k sudům, kde už na mě čekala moje milovaná manželka Ivanka.
V listopadu jsem se nedostal k tomu, napsat sem alespoň pár řádek. Jednak byl trochu fofr na obci, kde jsme s Pepou připravovali Lampionový průvod, Svatomartinskou zábavu a slavnostní rozsvěcení vánočního stromu, a jednak jsme volné chvíle trávili s Ivanou po divadlech, jak doma, tak vPraze. Za jediný měsíc, se nám mimo obecních akcí podařilo ještě čtyřikrát navštívit divadlo. vMostě jsme zhlédli krásné kousky: Saturnin, Bez roucha a Povedený tatínek a my od Oty Pavla. Na tomto představení bylo pikantní to, že ho s námi vhledišti shlédl poslední z žijících bratrů Oty Pavla. Na závěr pověděl pár slov, a sklidil obrovský potlesk ve stoje!
Co se týká Saturnina nebylo to špatné, ale Vízner je Vízner. Hra Bez roucha byla suprová. Bylo to o divadelním spolku, který nacvičoval premiéru. První půlka se odehrávala na jevišti, druhá pak za kulisami. Hezky jsme se zasmáli.
Pak následoval výjezd do Prahy na Bídníky. Ti se hráli na Výstavišti v GoJa Music Hall, tedy vpyramidě. Vyrazili jsme z Mostu hodně brzo, abychom stihli nákupy a Bobeše na parníku. Tam jsme začali jako první. Kávička, vánoční cukroví, pohodička. Pak jsme se přesunuli do Paladia, kde jsem zanechal Ivanu s kreditkou, a šel jsem dopilovávat překvapení na obecní akci. Potom jsem si ještě stihnul koupit rifle a bundu. Následoval přesun na Výstaviště, chlebíčky, víno a šup do hlediště. No, výprava nádherná, účinkující super, ale ten děj 🙂 Ještě že tam byl Maroš!!!
No, a pak se mi podařila jedna super věc. Přes kamarádku se mi podařilo sehnat na obecní akci Rozsvěcení vánočního stromu opravdové překvapení. A dvojité!!! Už jsem o té kamarádce Petře kdysi psal (mimochodem, je to dcera skladatele Zdeňka Bartáka) a byla to právě ona, která Mgr. Marianovi Vojtkovi vysvětlila, že z Mostu, kde vystupoval, je to do Prahy přes Patokryje mnohem kratší cesta. On nebyl proti, a protože s ním byla vMostě i Kamila Nývltová, zazpívala nám v Pato i ona. Prostě pecka!!!
Po delší době jsem se opět dostal do simulátoru reálného létání. Tentokrát to bylo vKlášterci nad Ohří a bylo to velmi sympatické setkání jak s kokpitem, tak s obsluhou simulátoru. Jednalo se opět o komplexní simulátor kokpitu dopravního letadla Boeing 737ng. Jedná se o tzv. Fixed Base Simulátor (není na pohyblivé platformě), který využívají dopravní piloti pro Type Rating (osvojení pozice a nastavení přístrojů, simulace správných postupů, simulace výpadků systémů). Simulátor využívá pro zobrazení 3 kanálový systém složený z 3 projektorů a prohnuté projekční plochy, která zaručuje téměř plný výhled 180 stupňů. Pro fajnšmekry přikládám ještě seznam simulovaných systémů:
CO PFD/ND- Display pro zobrazení pozice letounu, informací o rychlosti a výšce na pozici kapitána letadla
FO PFD/ND- Display pro zobrazení pozice letounu, informací o rychlosti a výšce na pozici kopilota letadla
Upper EICAS- Display pro zobrazení stavu motorů, pohonných hmot, a ovládacích ploch letadla
2x FMC/CDU- Databáze pro programování a přípravu letu.
MCP- Ovládání autopilota
2x EFIS- slouží pro přepínání a nastavení PFD/ND
2x Rádio- pro komunikaci s řízením provozu, získávání informací za letu
2x NAV- pro nastavení frekvencí radio navigačních zařízení
1x XPNDR- radarový odpovídač pro identifikaci letounu pro řízení provozu
1x TRIM- vyvážení letadla
Řízení je převzato z Boeingu 737 a má nastaveny originální hodnoty zatížení pomocí hydraulických pístů.
Throttle Quadrant- ovládání tahu motorů, přistávacích klapek, brzdících klapek. Částečně motorizovaný (při letu s autopilotem se páky samy pohybují)
Funkční trimy spojené s řízením
Komunikace pilot>co-pilot, posádka> řízení letového provozu.
Po domluvě s FO jsem si naprogramoval letadlo na let LKKV -> LKPR -> LKKV (Karlovy Vary -> Praha -> Karlovy Vary). Delší trasu jsem nevolil schválně, protože jsem si potřeboval vyzkoušet postupy pro přistávání. V Praze jsem přistával přístrojově, pomocí ILS (Instrument Landing System – elektronický přístrojový přistávací systém). V praxi to vypadá tak, že když se mašina dobře nastaví, letadlo přistane prakticky samo, čehož se využívá při nízké viditelnosti. Po přistání následovala příprava na let zpět. Ten se letěl ručně, jen podle radiomajáků, a též přistání jsem dal z ruky. A ani to nebyla žádná řacha, když letadlo sedlo.
No co k tomu dodat? I když venku lilo jako z konve, bylo to hezky strávené odpoledne.
Abych navázal na předchozí zápis: vrabčáka jsme úspěšně odchovali, a po té, co se naučil létat, jsme ho vypustili zpátky do přírody. Třeba nám tu teč bude odchytávat komáry.
Následujících čtrnáct dnů bylo poměrně hektických. Obec se připravovala na oslavy 670 let od jejího založení, takže bylo co zařizovat a shánět. Týden před akcí jsem si vzal dovolenou, kterou jsem prožil mezi radnicí a hřištěm. No ale, mělo to jednu výhodu, hezky jsem se opálil. Akce klapla dokonale, však jsme na tom s místostarostou makali už loňského října.
A co si myslí o práci starosty Petr Kolář, se můžete poslechnout na videu níže.
Minulý víkend jsme měli tak trochu cestovní. V pátek jsme jeli odpoledne do Prahy. Já na letiště, Ivana Kubovi do bytu uklízet, protože jsme tam na neděli pozvali babičky. Večer cestou zpátky, volali rybáři, že slaví narozeniny a že mají spousty jídla a pití. Takže o večeři jsme měli postaráno. Sobota byla trochu volnější a v neděli vyjíždíme znovu do Prahy, tentokrát s babičkami. První zastávka je u Kuby v bytě. Přestože tam Ivana v pátek uklidila, stejně to tam vypadalo jako na dobře zajetém studentském pokoji, protože tam bydlí ještě Kubův kamarád. Po návštěvě se jdeme podívat na Prahu z výšky. Pohled z Žižkovské věže byl nádherný, protože bylo krásně vyfoukáno. Pak máme namířeno k Bobešovi na parník. Cestou se stavujeme v Paladiu na oběd a zaparkovat auto. A pak už se naločujeme a užíváme si krásnou dvouhodinovou plavbu po Vltavě. Při cestě zpět volal kamarád, že tahá uzený maso a klobásy z udírny, takže máme opět postaráno o večeři.
Další víkend byl tak nějak podobný, co se aktivit týče. V sobotu jsme se byli podívat na akci Labské léto, které pořádalo naše spřátelené (s obcí spřátelené) rádio Hitrádio FM, kde jsem se konečně mohl podívat na Petr Koláře jako divák. A taky na Pepu Vojtka a Marka Ztracenýho. Počasí jim vyšlo úplně na jedničku, atmosféra a občerstvení na jedničku s hvězdičkou. Večer zakončujeme u kamaráda nad lahví dobrého vína.
No a v neděli jsme opět frčeli do Prahy na koncertní projekt „Muzikálové legendy“. Jednalo se o koncert z muzikálů Karla Svobody (Noc na Karlštejně, Dracula, Monte Christo, Golem). A kdo zpíval? Monika Absolonová, Tomáš Trapl, David Uličník, Josef Zíma, Tomáš Savka, Zuza čŽurdinová, Dasha, Athina Langoská, Dušan Kollár a samozřejmě Marián Vojtko. A bylo to mooooc hezký. A když to skončilo a vyšli jsme ven, nebyla tma, ale svítilo sluníčko, protože koncert začal už ve tři hodiny.
