od Karel Řehák | 3. 11. 2007 | Dovolená 2007 - Austrálie
Dneska ráno jsme i bez sluníčka vyrazili k moři, ale v bundách a čepicích. Vyfotili jsme si všechny papouchy a pelikány co tu mají. Prošli jsme se po nábřeží podél moře. Ve dvanáct jsme měli sraz s Petrem a Ančou a zase nastala žranice!!! V rybí restauraci jsme si dali grilovanou a smaženou rybu a P. + A. si objednali ústřice. Pak jsme každý z nás ochutnal jednu syrovou a jednu zapečenou se slaninou. Bylo dobré, ale Ivana říká: fish je fish.
Po kávě jsme jeli projet další pláže mezi hejno kakaďáků. Po odpolední odpočinku jsme odjeli do vedlejšího města ze známými. Vlastně to ani nebylo město, ale v lese v pustině. Zajeli jsme autem do lesa a málem jsme se z té prdky už nikdy nevrátili. Nakonec nás zachránil jeden telefonát a zase jsme se našli. Noví známé se jmenovali Stano (Slovák) a Stefani (Anglicanka), kteří bydlí v příšerné garáži a vedle prý už 10 let staví krásný prosklený dům. Taky mají ochočené kukubary, které chytali uherák ve vzduchu, pak ho omlátili o zem a pak ho dnesli do hnízda mláďatům. Důležité bylo, že na venkovním ohništi uvařili výborný guláš. Pak odjíždíme zpátky na chatu.
Pustili jsme si na videu Světáky a poslouchali jsme, jak se venku nádherně rozpršelo. Prý tři měsíce nepršelo, ale co jsme přijeli, tak leje snad obden. Aspoň Anča má z toho radost!
od Karel Řehák | 2. 11. 2007 | Dovolená 2007 - Austrálie
Ivana odjíždí časně ráno s Ančou a s Leeann do Canberry nakupovat, Leeann jela navštívit svého zubaře. Já jsem dopoledne fotil vinici a pak jsme s Petrem leštili Jaguára. Po návratu dam z města následuje oběd – sushi. Pak balíme věci k moři, my na tři dny, Anča na čtrnáct 🙂 . Ještě než vyrazíme na cesty, jedu s Petrem pro další auto do servisu. Kolem třetí vyrážíme k moři. Je to necelých 200 kilometrů, na místní poměry tedy za rohem.
Po příjezdu do Batesman Bay se hned zatáhlou. Asi pro to, aby nás nespálilo slunce. Jedeme se ubytovat do „chaty“, Petr mezitím objednává večeři v Číně. Po zabydlení vyrážíme k šikmookejm. Petr objednává asi sedm jídel, servírka se vrtí jak u tyče. Pak to stejně zprasila a místo, aby to nosila postupně, přinesla to všechno najednou. No nevadí, stejně to zblajznem.
Na chaloupce pak tisíce kilometrů od domova koukáme na Slavnosti sněženek. V noci tu byl takovej řev, že se asi servali všechny kočky, papoušci a ještěři dohromady.
od Karel Řehák | 1. 11. 2007 | Dovolená 2007 - Austrálie
Dneska nás vezla ráno Leeann do města. Šli jsme po Commonwealths place a hledali jsme (a našli) naší českou vlajku. Pak jsme šli do Questaconu, ale ten nás docela zklamal. Bylo to spíš místo na hraní pro děti, a těch tam bylo fůra. Ještě se nám vnutil nějaký děda a chtěl nám ukázat emu. Tak jsme se raději rychle rozloučili, aby si náhodou nechtěl povídat.
Pak jsme se vypravili na dlouhou cestu do státní mincovny. První část vedla mezi ambasádami, ale než jsme se k nim dostali, museli jsme přeběhnout několik dálnic.
Nakonec jsme mincovnu našli, ale to nejdůležitější (prohlídková galerie) byla zavřená. Tak jsme prohlídli co se dalo a samostatně jsme se přemístli autobusem do centra na oběd. V perfektně vypadající Japonské restauraci jsme si vybrali skvěle vypadající sushi jménem NIKU SOBA. Zcela neočekávaně nám přinesli plnou mísu polévky se spoustou masa a nudlí. A k tomu malé sushi. Nacpali jsme se k prasknutí.
Pak jsme procházkou došli zase k jezeru na výstavku o hlavním městě. Vrátili jsme se do města a protože v kavárně neměli kafe, tak jsme si dali pivo a Colu a čekali jsme na Leeann.
Večer jsme zase poseděli a popovídali u stolu.
od Karel Řehák | 31. 10. 2007 | Dovolená 2007 - Austrálie
Dnes dopoledne jsme se věnovali domácím pracem a zahrádkaření. Před polednem odjem Kája s Petrem do pubu a já jsem měla volno.
Odpoledne jsme zase běhali za klokanama!
od Karel Řehák | 30. 10. 2007 | Dovolená 2007 - Austrálie
Ráno budíček v půl deváté a loučení s Dušánkem, který jede do práce. Pak snídanička, procházka po okolí, pak loučení s Jarmilkou a odjezd na kopec ke Canberre. Cesta je to zase dlouhá, předlouhá.
Projíždíme historickým Golbournem, kde jsme se zastavili u Mekáče na kafe a vyfotit velikánskou kamennou ovci. Domů už to bylo pak kousek.
Odpoledne jsme pak na poli kopčili brambory a na vinici jsme odlámali nadbytečné výhony. Pak jsme začali honit klokany, abychom ulovili nějakou pěknou fotku, ale byli vždycky o několik desítek metrů vepředu.
K předvečeři jsme si dali tlačenku z polského krámu a k večeři potom párky, abychom vyhladověli z těch hodů od Jarmilky. No, nakonec jsme se dorazili vajíčkama natvrdo, salátem, tvarohovým sýrem, zmrzlinou, portským, whiskou a vodkou!
