od Karel Řehák | 24. 10. 2007 | Dovolená 2007 - Austrálie
Dneska ráno jsem zase vstávala dost pozdě, Kája už byl po snídani a jel s Petrem zkontrolovat studnu. Přichystali jsme se na celorodinný výlet do pubu do Canberry. Dámská část se ovšem nekonala a proto nás chlapy vysadili u nákupního centra. Daly jsme si si Ančou rozchod, a tak jsem obešla obchody a koupila jsem dětem trika, malým Neveceralům čokolády a sobě Niveu. Pak jsme s Ančou ještě hledaly pohledy, pro známky jsem se zastavila na poště. Pak jsme čekaly na Petra s Kájou v restauraci, která dřív patřila Hozíkovi.
Po pozdním obědě (dršťková) jsme šli nahánět klokany do okolí a měli jsme štěstí. Ulovili jsme několik krásných fotek. Navečer jsme zaběhly s Ančou nahoru k Honzíkovi a předala jsem Morganovi trička Svět vody a reklamní předměty VVV. Opět výborná večeře (kuřecí křídlo + sojovka, limetková šťáva a zázvor) a po večeři zábavná přednáška o prvním SGSmanovi na světě + historie evangelíků po Bílé hoře do dneška.
od Karel Řehák | 23. 10. 2007 | Dovolená 2007 - Austrálie
.Dneska jsme po úmorném včerejšku spali jako dřeva, až nás Petr přišel v půl jedenácté vzbudit. Vzal nás autem do Bungendore, kam si jel něco koupit do místního Baumaxu. Potom jsme navštívili místmí galerii uměleckých dřevěných výrobků a taky prodejnu koženého zboží a suvenýrů. Bude jich ke koupy dost a dost.
Odpoledne jsme se vydali na procházku po cestě a pak po silnici do kopce za farmou. Pořád nás žraly mouchy, tak jsme se obrátili zpátky. Při zpáteční cestě jsme pozorovali klokany, ale zase před námi utekli. Zato k nám přiletělo šest krásných papušků a sedlo si na strom. Na farmě ještě pořád vrtali studnu. Udělali jsme si ještě procházku dolů nakrmit ovci, ale žádná tam nebyla. Našli jsme jí až nahoře u kuchyně. Sežrala obě sušenky a chtěla se mazlit
od Karel Řehák | 22. 10. 2007 | Dovolená 2007 - Austrálie
Ráno se Kája vzbudil v půl šestý a už v sedm mi nachystal čaj. Tak co jsem mohla dělat, než vstávat… Hmed po čaji mě vyhnal ven honit klokany. Málem jsme došli až k sousednímu baráku, než jsme nějaké uviděli v dálce. Pak Kája pomáhal zprovoznit Petrovi auto na postřiky. Když se dílo podařilo, tak jsme dostali snídani.
Chvíli po snídani jsme vyrazili do města. Prohlédli jsme si novou budovu parlamentu a vyjeli jsme výtahem až pod kovovou konstrukci na střeše. Ve velkém sále jsme se zúčastnili nějaké seance Svědků Jehovových (či co to bylo) se zpěvem a hudbou. Pořád jsem se ohlížela, kdy nás přijde někdo zavřít.
Před parlamentem jsem se přinachomýtli k manifestaci proti omezování vody. Asi budeme i v televizi zároveň s alegorickými vozy. Původně jsme se ale domnívali, lidičky s tričkama „No water, no food“ jsou nějací hladovkáři.
Pak jsem přešli ke staré budově parlamentu. Je to nějaké hrozně členité a jsou tam kanceláře velké asi jako naše koupelna. Po prohlídce jsme si sedli před parlament na lavičku a fotili papoušky. Taky před touto budovou funguje tzv. Aboroginský parlament, v překladu to znamená asi 5 stanů, vlajka žlutočervenočerná a ohniště se špalkama okolo (asi jako u Habadů na chatě).
Přešli jsme most a vydali se na procházku kolem jezera Burley Griffin Lake. Došli jsme kolem fontány až ke Carillonu, to je místní zvonkohra. Bylo vedro, otravovaly nás mouchy a měli jsme hlad. Nikde žádný stánek s buřtama, tak jsme museli dojít až na protější břeh do Jacht klubu (čti Jótklab). Bylo to hrozně daleko, ale porozuměli mé anglické prosbě o pivo a džus a tak nás zachránili od smrti žízní. Na objednané steak-sendviče jsme museli sice dlouho čekat, ale po mé urgenci (v angličtině 🙂 ) jsem se dočkali pořádné porce. Za to jim Kája ukrad jídelní lístek, prý abychom si nemuseli pamatovat, co jsme jedli. Potom už zvonil půjčený mobil. Volal Petr, co je s nami, že jsme samostatný až moc. Domluvili jsme se tedy s LeeAnn (= Lien), že nás vezme domů. Chudinka tedy nevěděla, kde je Jachtklub, ale je inteligentní a opravdu pro nás přijela před Jótklab. Dojeli jsme domů a ještě před večeří jsme zase hledali klokany. K večeři bylo vepřové s chřestem a krevetový salát s avokádem. Pak jsme seděli a pili a Petr nám vyprávěl historii jejich rodiny.
V půl deváté zalézáme do našich pokojů a Kája jde spát. Anča ještě přilákala ztracenou kočku.
od Karel Řehák | 21. 10. 2007 | Dovolená 2007 - Austrálie
Vstávám kolem sedmé a vyrážím s foťákem do přírody. Asi po třista metrech marážím na stádo klokanů, ale nějak jsem se jim nezdál, tak odhopkali pryč.
V deset nás zve Petr na snídani, pak chvilku pauza a jedeme do Canberry na poznávací výlet s Ančou. První zastávka je na rozhledně/vysílači, ze které je hezký výhled na celé město. Pak následuje cesta do botanické zahrady, kde je flóra z celé Austrálie. Následuje cesta po městě, natankování a zpět do kopců. Sprška a hoďka spánku a už je tu Honzík s Leeann a Honza peče maso, klobásy… Pak následuje „kulatý stůl“ asi do půl devátý. Pak otevíráme okno, posloucháme papouchy a spíme…
od Karel Řehák | 20. 10. 2007 | Dovolená 2007 - Austrálie
V Melbourne přecházíme na vnitrostátní terminál, slečna nás upozorňuje, že letadlo je opravdu velmi malé. Po vzletu se kapitán představil a poděkoval Bohu, že se ta kraksna vůbec odlepila od země. No aspoň bylo pořádně vidět. Po přistání na nás čekal Petr s Ančou, je teplo, slunce svítí, jedeme na farmu. Cestou potkáváme první klokany, bohužel poražené u silnice 🙁
Po ubytování jsme zahrnuti alkoholem, který musíme pít 🙂
Pak skáčeme do džípu a jedeme okouknout živé klokany k vinici. Jsou tam a je jich hodně!!! Po lehkém obědě padáme do postele. Vstáváme ve čtyři, dáme kafko a jdeme se podívat k Leeann. Cestou zpět ještě obcházíme vinici. Když se trochu setmělo, klokani se odvážili až k silnici, kde nás očumujou.
Následuje večeře (mořské potvory a špagety), pak jdu apsal maily a pak klábosíme…
Jo, během odpoledne nám jetě Petr ukazuje „továrnu“ na výrobu vína. Potkáváme též párek ještěrů +/- 50cm dlouhých. Bohužel jsem neměl u sebe foťák. Tak příště…
