S palubními vstupenkami hravě projdeme detektorem pasovky, při průchodu rámem ani netroubíme. Avšak kvůli tomu dědkovi co zdržoval, nemáme moc času a jdeme rovnou ke gejtu. Asi po čtvrt hodině bordujeme. Aby byla trochu sranda, cestou chobotem k letadlu ztrácím útržek palubní vstupenky. Vracím se zpátky, ale útržek nikde. Těsně před nástupem ho nacházím přilepený v pasu. Sedíme na 1A a 1B, letíme sedmnáct let starým kouskem OK-TVO. Po startu nám přinášejí objednaný servis, řízky a víno. A pak už spíme a probouzejí nás až před přistáním.
Po přistání si jdeme koupit víza, pak jdeme přes kontrolu a hup, jsme venku před letištěm a ráno je tu devatenáct stupňů. Skáčeme do autobusu a do půl hoďky jsme na hotelu. Odhazujeme kufr a jdeme se juknout na pláž a po areálu hotelu. Uznáváme, že Válečkovic nelhali. Pak dostáváme kartu od pokoje a jdeme se ubytovat. Luxus s balkónem a s výhledem na moře! Chvilku si zchrupneme, a pak vyrážíme na pláž. Paráda. Zapadá tu rychle a brzo slunec, takže po pláži vyrážíme na průzkumný výlet směrem vlevo od pláže. Míjíme resorty a hlavně korálová pole. Zajímavé a hezké. Pak se vracíme zpět a jdeme na večeři. Cestou se ještě stavujeme u Karla na balkóně. Bydlí v přízemí, takže super. A pak ta večeře… o jídle napíšu později, to stojí za to… Po večeři následuje posezení u baru a spánek…
Níže si prohlédněte panoramatický snímek (pohybujte s ním myší, na mobilu náklonem).
Ač nám dovolená začíná až zítra, vyrážíme na letiště už dnes. Odlet je totiž stanoven na nedělní půl druhou ranní. Ve čtvrt na jedenáct přijíždějí Válečci, nakládáme věci, sedám si za volant a vyjíždíme. Tentokrát nejedeme na goparking, ale končíme na parkovišti C proti terminálu jedna. Jdeme odevzdat kufr a pro palubní vstupenku. Tam to zasekl ukrajinec, který neměl vízum a blokoval jedno odbavení přes půl hodiny. Pak konečně napadlo někoho moudrého vyslat odbavovat nějakou posilu.
Sice je zima, ale na studni se dalo pár dnů dělat. Takže jsem vzal krumpáč, rýč, motyku a jal se nejdříve kutat díru pro skruž. Ve třiceti centimetrech jsem narazil na skálu, ale dobrý, hloubka je akorát. Srovnal jsem dno, vysypal ho drtí a s kámošema jsme skruž usadili. Pak už jsem jí jen dorovnal. No, a když už jsem byl tak pěkně rozehřátej, začal jsem kopat rýhu pro uložení trubek a kabelů. Těch skoro dvacet metrů jsem měl vykopáno za dva dny. Každý den chvilku. A pak jsem ještě dodělal odbočku k bambusu, kde bude stát schovaná nádrž na vodu. Mezi tím jsem nakoupil čerpadlo, sondy, elektroniku na ovládání, potrubí (třicet metrů do vrtu, dvacet na rozvody), chráničku na kabely a spojovací materiál. No, že já si nekoupil raději auto 🙂 . Ale v médiích se psalo, že se bude platit voda zlatem, tak snad to byla dobrá investice. Teď, tedy až bude aspoň deset stupňů nad nulou, zbývá ponořit čerpadlo a sondy do vrtu, protáhnout kabely, zapojit ovládání čerpadla a můžou přijít tropy!
Jak jsme se v létě rozhodli, tak jsme před koncem roku provedli. Loňské a letošní léto bylo ve znamení sucha, voda ve studni byla jen na dně, a tak jsme objednali vyvrtání studny. Přišel strejda s větví, prošel se po zahradě a našel dvě místa, kde by mohla být voda. jedno u slepic, druhé za bazénem. Bylo vybráno místo za bazénem, abychom sousedům nestrhli vodu ze studní. Ve čtvrtek 6. prosince přijela vrtná souprava, a hoši se dali do práce pod dozorem našeho vlka. Začalo se vrtat, ale záhy se zjistilo, že prvních pár metrů se bude vrtat přes skálu. Při vrtání skály se třásl barák nejem nám, ale i sousedům 🙂 . Těch metrů bylo nakonec deset a půl, a cenu studny to prodražilo téměř o třetinu. No, co se dá dělat. Vrtalo se do třiceti metrů a na vodu se narazilo těsně před koncem skály. Po skončení vrtání proběhlo asi hodinové kontrolní čerpání. A dobrý, máme vodu! Úklid jílu mě zabral čtyři dny. Teď už zbývá usadit revizní šachtu a čerpadlo, a může přijít sucho!!!
Dnes jsme s Ivanou spustili do vrtu čerpadlo a začali jsme studnu čistit. Čištění probíhá tak, že se sepne čerpadlo, půl hodiny jede, a pak se nechá dvě hodiny odpočívat. A tak pořád dokola. Zatím teče kalná voda, ale do konce roku by měla být čistá.
Průběh prací je vidět na videu níže…
Dneska jsem se vydal na výlet ku Praze sám. Tedy ne úplně do Prahy, ale na letiště. Cesta ok, ale strašná mlha, takže by úplně přesně pasoval úvodní text z Rákosníčka: “ za mlhou hustou, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, je přistávací dráha…“. Takže jsme moc nefotili přistávající a odlétající letadla, ale spíš jsme se věnovali „zaparkovaným“ kouskům.
