1. den – úterý

1. den – úterý

Ráno v klídku vstáváme, snídaně, pak jdu proházet Odinu, Ivana zatím dobaluje. Pak následuje kávička a chvilka odpočinku. Lehce před jedenáctou jdeme do auta a vyrážíme směr Ruzyně. Přijíždíme na „goučko“, pro neznalé, na parkoviště Go Parking, a tam nás čeká milé překvapení. A sice ti, co mají parkoviště předplacené, parkují nyní přímo na letišti naproti terminálu 1. A do dvojky je to jen kousíček krytým chodníkem. Zbavujeme se kufru, letenky už máme z domova, a jdeme do Mekáče. Máme tam prý slevu od GoParkingu třicet procent. A fakt, máme! Tak se napucneme, pak ještě kafíčko a už si to vykračujeme ke gejtu. Odlet se trochu opozdil, páč neseděl počet pasažérů, ale nevadí, Ivana si čte a já pozoruju pohyb na ploše. Pak již nalézáme, následuje školení a tradá. Startuje se z dráhy 12, takže to máme i s vyhlídkovým letem nad Prahou. Následně ale vylétneme nad mraky a je po vyhlídce. Ale aspoň svítí slunce. Při přistání to nad mořem s námi pěkně zašejkrovalo, ale aspoň není nuda. A už jsme na dráze a rolujeme k budově letiště. Docela dlouho čekáme na kufr. Potom jdeme na zastávku autobusu, Ivana se vrací pro lístky. Zajímavé je, že zalézá do budovy letiště a vyleze z hospody. Ale lístky má! V autobuse máme zapnutou navigaci, abychom věděli, kdy vystoupit. A povedlo se, vystupujeme na křižovatce u věže. Projdeme kolem ní a jsme na hotelu. Bydlíme asi třista metrů od šikmé věže v Cassa San Tomasso. Zaparkujeme kufr na pokoj, dáme si uvítacího ferneta a jdeme se cournout po okolí. U věže si kupujeme vstupenky na středu, abychom nemuseli stát frontu a hlavně, abychom se tam dostali. Pak si jdeme ještě do sámošky koupit prošuto, víno a meloun. Cestou zpět se stavujeme na večeři, na špagetách.

Večer si čteme a na půl oka koukáme na fotbal. Naši to těm Čecháčkům pěkně natřeli 🙂 .

Osmý den

Na neděli hlásili největší vedra, tak jsme se po snídani sbalili a vyjeli jsme domů. V autě bylo příjemně, ale cesta je přece jenom dlouhá. Oběd jsme si dali za Prahou v Mekáči, na Chanovské jsme dotankovali a umyli auto a pak už jsme se opravdu vrátili domů.

Dopadlo to jako každý rok v Itálii šílené vedro, spálený nos a nárty na nohou. Akorát si z Itálie nevozíme zásoby vína :-).

A fotky jsou TADY.