Písecko

Písecko

1. den
Díky babičce Zdeně jsme se tento víkend ocitli v jižních Čechách. Babičku jsme odvezli do Záhoří, kde už na nás čekala teta Věra, Věrka s Honzou Průšů a rajská z divokého selátka – mňam. Po obědě jsme se s nimi zajeli podívat do Struh k Honzovo sestře a pak už jsme pokračovali k Českým Budějovicím do obce Kvítkovice. Apartmán stál na konci mrňavé vesničky a poblíž byl pouze veliký rybník s divokými kachnami, jinak nic. Ten jsme obešli hned první odpoledne.

2. den
V sobotu dopoledne jsme vyrazili na objednanou prohlídku grafitového dolu v Českém Krumlově. Naše očekávání byla veliká, ale slečna průvodkyně byla blbá jak punštok. Aspoň jsme viděli, jak vypadá grafitová žíla, ale jinak děs běs. Museli jsme si spravit náladu kafíčkem u Hosingerů v Kájově. Pak jsme zeširoka objeli kopce (v Křemži byl bankomat) a z Krásetína jsme vyjeli lanovkou na Kleť. Ani jsme se nenamáhali vyjít na rozhlednu, jenom jsme si dali výbornou česnečku se sýrem (stejně jako loni) a zase jsme sjeli lanovkou dolů.Protože ještě zbývalo dost času, tak jsme navštívili vesnickou památkovou rezervaci Holašovice, zapsanou v UNESCO. Opravdu parádní náves! A jako bonus mají na louce za vesnicí holešovické StonehengeJ. Paní majitelka nás dohnala na skútru, vyinkasovala vstupné a poučila nás, abychom nekřičeli, že tam lidi meditují na kamenech 🙂 . Tak jsme jenom šeptali, ale žádné zázraky jsme stejně nepocítili, tak jsme se vrátili zpátky do penzionu.

3. den
Ráno jsme se vzbudili a lilo jak z konve. Operativně jsme se tedy rozhodli pro exkurzi do budějovického Budvaru. Byla však neděle a lidi i automatické linky se moc nepřetrhli. Dorazili jsme zpátky do Záhoří, popadli jsme babičku a mazali směr k domovu.

Fotografie jsou tůdlenc

Karlštejn

Karlštejn

1. den
Cílem našeho víkendového pobytu je tentokrát Karlštejn. Prvotním důvodem naší návštěvy byl koncert 4 tenorů na hradě. Po kratším bloudění jsme nakonec projeli pěší zónou a ubytovali jsme se až na úplném konci vesnice, v hájovně U dubu. Odpoledne jsme procházkou došli k blízkému lomu Malá Amerika a večer nás už čekalo pošušňáníčko – koncert Mariana Vojtka, Pavla Vítka, Michala Bragagnola a Jana  Kříže na nádvoří Karlštejna. Jako hosté vystoupili Bohuš Matuš, Michaela Gemrotová a Monika Absolonová. Bylo to super, ale uteklo to moc rychle.

2. den
Vyrazili jsme na Velkou Ameriku, ale viděli jsme z ní jenom část. Kája nechtěl, aby o něm psali v černé kronice, případně v Blesku, tak jsme jí raději obešli z uctivé vzdálenosti. Potom jsme se po několika letech znovu vrátili na prohlídku Solvayových dolů u Bubovic. Pak jsme přejeli do Chrustenic a hodinu jsme čekali na prohlídku zdejší šachty. Nic se nedělo, a když nakonec do šachty odešla i holka (byla divná) z recepce, tak jsme tam zůstali sami. Už jsme se rozhodli odejít, když tu najednou z chodby vyběhl malý fousatý permoník v montérkách. Lekla jsem se, ale sdělil nám, že uvnitř vykolejil bagr, nasedl do vozíku a zase zajel dovnitř… tak jsme jeli zpátky do hájovny. Večer jsme se prošli jako správní turisté po pěší zóně a dali jsme si černou zmrzlinu.

3. den
Dopoledne jsme absolvovali kratší prohlídkový okruh na hradě s výhledem z nejvyšší věže. Fuj, přes 100 let stará rozeschlá podlahová prkna bylo vidět z výšky dolů. Po kafíčku v hájovně jsme se přesunuli do Chrustenic, kde se z permoníka vyklubal kolega horník a zároveň skvělý průvodce. A z recepční zase permoníkovo dcera a dobrá mašinkářka, která nás provezla část trasy důlní mašinkou. Nakonec se tedy vše v dobré obrátilo… Po obědě na Šestce jsme si ještě prohlédli působivý památník v Lidicích.

A fotky jsou TADY!

Kamenný Dvůr a okolí

Kamenný Dvůr a okolí

Pátek
Ráno tak trochu flákačka, nic nás nehoní, takže odjíždíme v klidu až ve čtvrt na dvanáct. Cestou přestavujeme navigaci Františkovi Lázně, kde si dáváme oběd a malou procházku po centru. A samozřejmě nesmí chybět nákup oplatek. Pak se přesouváme asi dvanáct kilometrů na zámek Kamenný Dvůr, kde budeme bydlet. Vyskládáme věci na pokoj a jdeme se projít a nakoupit nějaké drobnosti do nedalekého Kynšperku. Prohlídli jsme si zbytky starého hradu, a objevili jsme i docela zachovalý Židovský hřbitov. Bohužel byl zamčený, ale cestou zpět jsme se stavili v infocentru, a tam nám slíbili, že nám klíč zítra půjčí. A pak už jsme mazali domů. V areálu zámku jsou laně a lamy, tak je chvilku očumujeme, a pak jdeme na pokoj. Na pokoji nejdříve ležink, a potom odchod do bazénu se slanou vodou. Tam jsme vydrželi skoro hodinu. No, a pak už následovala čtyřchodová večeře: rozpečené houstičky s pomazánkou, slepičí vývar, plněné knedlíky s uzeným a zákusky. A večer byl zakončen pohodou na pokoji. Ivana odpočívala s brambůrky, já s vínem…

Sobota
Ráno docela vtipně sněžilo, takže nás nic nenutilo spěchat. V klidu snídaně, a pak pomalý odjezd na výlet. Nejdříve na Židovský hřbitov, opravdu nám ty klíče půjčili), a pak cesta k místnímu pivovaru. Máme tam na neděli zajištěnou exkurzi, tak jsme to šli omrknout a na kafe. Pak se přesouváme na zámek Kynžvart a do blízkého okolí. Ze zámku vyrážíme na Kladskou, kde opět následuje procházka zakončená obědem. Z Kladské se přesouváme na rybník Jesenice, kde opět couráme po okolí. Z Jesenice jedeme do obce Dobrava, kde je rodinný skanzen, konečně vylezlo slunce. Ze statku se přesouváme na hotel. Tam opět pauzička před bazénem a večeří. Samozřejmě se čtyřmi chody.

Neděle
Po snídani si jdeme zabalit a pomalu opouštíme zámek. Docela slušně prší, takže se jen přesuneme k pivovaru, kde jdeme na krátkou procházku ke kryté dřevěné lávce. A pak hup na exkurzi. No, zažili jsme již hezčí, ale taky dobrý. Po exkurzi jdeme do místní restaurace na oběd a degustaci piva. Po jídle ještě káva a mažeme domů, do Pato.

Fotky z výletu jsou TADY.

Níže si prohlédněte panoramatický snímek (pohybujte s ním myší, na mobilu náklonem).

Za Dvořákem do Prahy I

Za Dvořákem do Prahy I

Dostal jsem k narozeninám lístky do divadla na Pepíka Dvořáka. A hned na dvě představení. První se jmenovalo s Pydlou v zádech a druhé Čochtan vypravuje. Obojí se hrálo v divadle Gong v Praze. Hra „S Pydlou v zádech“ měla premiéru v Divadle Semafor 4.6.1981, a prý se odehrálo přes 500 repríz. Ovšem divadlo se hrálo v neděli a my už byli v Praze v sobotu. A ne náhodou. V sobotu jsme byli domluveni s rodiči Michala, že prozkoumáme starou čistírnu odpadních vod, která se nachází ve čtvrti Bubeneč. Prohlídka byla hodně zajímavá, průvodce zhulenej jak kráva! Ale dobrý… Pak jsme se přemístili na výstavu fotografa Jiřího Píšy, která je umístěna na půdě Malostranské besedy. Výstava jako vždy luxusní. Prostě kdo umí, ten umí! Tady jsme se rozloučili, a jeli jsme se ubytovat do hotelu na letiště. Bydlení nám opět zajišťoval Kuba, takže jsme opět spaly na Ruzyni v hotelu Marriott. Takže opět zážitek a navíc výhled na dráhu. Dali jsme chvilku pauzičku, a pak už vyrážíme na Nový Svět, udělat pár nočních fotek. Když dorazíme na místo, zjišťujeme, že nás přepadl hlad. Kousek od místa, kde jsme zaparkovali, jsme objevili útulnou hospůdku U Ševce Matouše, kde si dáváme polévku, konfitovaného kačera s variací knedlíků, a štrůdlíček! No, a pak běžte fotit 🙂 . Ale focení dopadlo na výbornou, skáčeme do auta a jedeme na hotel. Jsme docela unavený, takže lahvinka červeného a spát.

V neděli se Ivana rozhodla, že trochu provětrá bankovní kartu. Ivana šla tedy na autobus do OC Šestka, a já jsem se vypravil na Ruzyň za plot fotit éra. Na to, že měla být mlha a mráz, bylo parádně a celé tři hodiny, co jsem fotil, jsem byl v tričku. Pak následoval sraz na střeše Šestky, přeložení nákupu z vozejků do auta a odjezd do Prahy do divadla. Tam do sebe naházíme chlebíčky a jdeme si kulturně užívat.

No, jak zhodnotit divadlo. Jedním slovem PECKA! Divadlo bylo od čtyřech do šesti, herci odešli a na jevišti zůstal jen Dvořák, který plynule přešel do téměř hodinového vyprávění různých příhod a zážitků. Pak už zbývala jen cesta domů, za zvířátky.

A fotky z výletu jsou TADY!

Fotky z Číny

Fotky z Číny

Už to vypadalo, že fotky z Číny snad nikdy neudělám. Ale přes léto bylo takový horko, že se v pracovně, kterou mám pod střechou, nedalo být ani minutu. A to jsem zkoušel i větrák, a nepomohl ani ten! Po prázdninách se konečně zatáhlo a dalo se něco dělat. Nejdřív fotky prošli hrubým výběrem, kde jsem odstraňoval ty opravdu špatné. To co zbylo jsem nahrál do lajtrůmu (Adobe Lightroom), kde jsem je rovnal a upravoval co se týká expozice, a přitom jsem je stále probíral a vyhazoval. Takže z patnáctiset kusů jsem se dostal téměř na polovičku. Trvalo to opravdu dlouho, ale výsledek stojí za to.

A fotky jsou TADY.