Výměna rozvaděče

Výměna rozvaděče

No, a málem bych zapomněl. Po zabudování klimatizace, jsem se dal ještě do výměny elektroměrového rozvaděče. A to proto, abychom si mohli zažádat o změnu tarifu elektriky, kvůli tepelnému čerpadlu. Asi bych o tom možná ani nepsal, ale bylo téměř nemožné sehnat elektrikáře, který by přehodil elektroměry do nové bedny. Nakonec jsem ho sehnal. Mladej, šikovnej, prostě sekáč. Akorát že učtípnul i cejchovní plomby. Takže elektrikář, který přijel zapojit HDO, musel práci ukončit, a poslat sem speciální oddělení z ČEZu. Přijeli dva Ferdové ověšeni fotoaparáty a kamerou a provedli výměnu elektroměrů. Ty původní poslali na expertizu, jestli se v nich někdo nerejpal. No nerejpal, ale ze začátku se tvářili, jako bych ukradl chladící věž z Temelína…

A když to tak zhodnotím, kolik jsme investovali za posledních pár měsíců do baráku a okolí, vychází to na pár hodně slušných dovolených. Tak třeba ještě někdy na shledanou, klokani 😀 😀 😀 .

Okapy

Okapy

Okapy, které firma provádějící rekonstrukci namontovala na barák, byly pěkné tak dva roky. Pak vybledly, začali se kroutit a praskat. Přeci jenom, po sametce ještě nebyl k dostání kvalitní materiál, tak se není čemu divit. No, a když už jsme rozrejpali ten barák, tak jako poslední investici jsme naplánovali právě výměnu okapů. Již vyzkoušená firma to zvládla za den a půl, a jsou pěkné a funkční.

Opravdu jenom pár fotek je TADY.

Po paměti

Po paměti

Když už jsem měl rozdělanou fasádu, tak jsem si řekl, že by bylo dobré najít místo, kde je ukončen nově připravený odpad, který se zbudoval při rekonstrukci baráku. Tedy před pětadvaceti lety. Jenže, “…nikdo nic neví, málokdo tuší…”, a tak jsme vycházeli pouze z mé vzpomínky, když jsem jednou přišel na stavbu, a v místě kde je dřez, byla díra ven. Naštěstí pod dřezem byla udělaná příprava na přepojení odpadu, tak jsme do trubky nejdříve zasunuli kameru, aby jsme viděli, kam to vede. A opravdu našli jsme nově položenou trubku. Jen připomínám, že v dokumentaci ke stavbě novej odpad není zakreslen. Provedli jsme ještě nějaké měření, pak jsem vzal krumpáč a rýč, a začal hloubit díru před barákem. Potom jsem začal postupovat k baráku, odstranil jsem obklad a narazil na ztracené bednění. Ale trubka nikde. Napustili jsme tedy do nového odpadu vodu, a venku číhali, jestli někde poteče. A ejhle, tekla. Hned to bylo veselejší. Usoudili jsme tedy, že je trubka ukončená ve ztraceném bednění. Vzal jsem majzlík a kladivo, a rozflákal jsem bednění. A prd. Pustili jsme tedy znovu vodu. Začala vytékat víc, a jakoby za bedněním. Rozflákal jsem tedy i zadní stranu bednění, a trubka tam byla. Huráááááááááá! Takže nakoupit kolena, trubku, a vykopat rýhu na položení pokračování odpadu. No, a pak už zbývalo uvést vše do původního stavu. Jo, ještě jsem z elektroměrového rozvaděče natáhl kabel jako přípravu pro připojení jímky s tlakovým čerpadlem. No, ještě že vlastním jen tu silnici, aspoň nemám žádné starosti 😀 😀 😀 .

A fotky z pátrání a hloubení a budování potrubí jsou TADY.

Klimatizace

Klimatizace

Letos na jaře, po dvou letech úmorného vedra, padlo v Čestlicích rozhodnutí, že budeme mít klimatizaci. Uvažovali jsme o ní několik let, ale nějak mě od ní odstrašovala představa bílé bedny visící pod okny. Sváťa nám ale vysvětlil, že kompresor nemusí nutně viset pod okny, natož v prvním patře. Takže jsme vybrali umístění, a v polovině května nastoupila firma, která nám za jeden den klimatizaci zabudovala. Není to vlastně klimatizace, ale tepelné čerpadlo s funkcí chlazení. A kompresor má v sobě tzv. inventor, tedy běží jenom s takovým výkonem, který je právě potřeba, a ne systémem start/stop jako tepelné čerpadlo u bazénu. A na závěr hodně příjemné zjištění: při provozu v létě se spotřeba čerpadla téměř neprojevila v celkové spotřebě domu. Takže jupíííííííííí.

Pár fotek z montáže je TU.

Prdnul nám dům

Prdnul nám dům

Už to bude skoro pětadvacet let, co nám pomalu, ale jistě, praská barák mezi kuchyní a obývákem. Ne jenom, že jsou praskliny v bytě, ale jsou i na omítce. Postupem času jsme přišli na to proč. První důvod je ten, že původní majitel, když přistavoval obývák, vybodnul se na základy, a zdi postavil na jílu. Druhý důvod se ukázal během posledních pár let, kdy nastala doba suchá. Jíl začal vysychat, a barák se propadat a obývák se začal oddělovat. No třetí důvod je ten, že ti machři, co rekonstruovali dům, nějak zapomněli dát “železo” do věnce, takže se roztrhl i ten. Pozval jsem tedy statika, který barák prohlédnul a zkonstatoval, že nespadne, ale je potřeba udělat určité úpravy. A Ivana mohla opět v klidu spát.
Úpravy spočívaly v tom, že sem musel do fasády vysekat po půl metrech kapsy, do nich vyvrtat díry, a do nich vložit železné skoby. Skoby se navíc upevnili chemickou kotvou. Pak následovalo zakrytí celého díla, a to velkoformátovým obkladem, který se lepil na silikon, kdyby se to náhodou trochu hnulo. No a když už jsem byl v tom lepení obkladu na fasádu, vyšvihl jsem takovou parádičku kolem okna do kytkárny.

A fotky z opravy jsou TADY.

Nevrtáme, ale pokračujeme

Nevrtáme, ale pokračujeme

Sice je zima, ale na studni se dalo pár dnů dělat. Takže jsem vzal krumpáč, rýč, motyku a jal se nejdříve kutat díru pro skruž. Ve třiceti centimetrech jsem narazil na skálu, ale dobrý, hloubka je akorát. Srovnal jsem dno, vysypal ho drtí a s kámošema jsme skruž usadili. Pak už jsem jí jen dorovnal. No, a když už jsem byl tak pěkně rozehřátej, začal jsem kopat rýhu pro uložení trubek a kabelů. Těch skoro dvacet metrů jsem měl vykopáno za dva dny. Každý den chvilku. A pak jsem ještě dodělal odbočku k bambusu, kde bude stát schovaná nádrž na vodu. Mezi tím jsem nakoupil čerpadlo, sondy, elektroniku na ovládání, potrubí (třicet metrů do vrtu, dvacet na rozvody), chráničku na kabely a spojovací materiál. No, že já si nekoupil raději auto 🙂 . Ale v médiích se psalo, že se bude platit voda zlatem, tak snad to byla dobrá investice. Teď, tedy až bude aspoň deset stupňů nad nulou, zbývá ponořit čerpadlo a sondy do vrtu, protáhnout kabely, zapojit ovládání čerpadla a můžou přijít tropy!

Pár fotek je TADY.